Ščerbakovy vzestupy a pády: Proč místo Montrealu hraje za Hradec?
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz a nhl.com
Hodně zajímavou posilu ohlásil před několika dny královéhradecký Mountfield. Útočník Nikita Ščerbak si ostatně zatím drží bilanci více než bodu na zápas. Šikovný Rus má za sebou i v pouhopouhých šestadvaceti zajímavou kariéru, ještě před třemi lety nastupoval v NHL…
Už v šestnácti cestoval se svým týmem po Rusku i Evropě, v sedmnácti se přesunul do zámoří, v osmnácti byl draftován v 1. kole.
Rozjetou kariéru měl Ščerbak neskutečně. Jenže v posledních letech se trochu zadrhnul. I proto skončil „až“ v české nejvyšší soutěži. A odtud se chce odrazit zase vzhůru.
A zatím to vypadá, že to myslí skutečně vážně, protože i podle analytických čísel se hlavně v množství vytvořených šancí za šedesát minut bohatýrovi z východu Evropy neskutečně daří. A ano, ofenzivní stránka by měla být jeho velkou předností.
Ale co ho nakonec zaválo až pod Bílou věž?
Problém v mládí? Malé brusle!
Klouzat po ledě se Nikita Ščerbak začal už ve třech letech a v žákovských kategoriích se mu dařilo na výbornou. Díky tomu si už v šestnácti zahrál mládežnickou obdobu Kontinentální ligy – MHL. Během působení v týmu Kapitan Stupino ostatně zavítal i do Česka, tehdy totiž ruskou juniorku hrály i Karlovy Vary. I jim například mladičký Nikita vstřelil gól. A to i přesto, že v šestnácti byl jedním z nejmladších hráčů.
„Potřeboval totiž velikost 49, ale hrál s 47. Nakonec jsme museli objednávat brusle až z Kanady."
Pro lepší ilustraci: Branku karlovarské Vlčí smečky v oné sezoně MHL hájil třeba Vladislav Habal, ročník 1991. V útoku zase výborně bruslil Jakub Flek, ročník 1992. A proti nim řádil ruský košíkář ročníku narození 1995 – Nikita Ščerbak. Ale nenechte se mást. Fyzické proporce měl ruský útočník výborné už i v tak nízkém věku.
Ale přesto toho času řešili Nikitovi rodiče, mimochodem bývalí vrcholoví sportovci, jeden velký problém. Brusle. „V Rusku jsme je pro Nikitu nemohli sehnat,“ vzpomínala maminka Jevgenija, bývalá basketbalistka. „Potřeboval totiž velikost 49, ale hrál s 47. Nakonec jsme museli objednávat brusle až z Kanady,“ prozradila pro oficiální web ruské mládežnické soutěže.
Po sezoně 2012/13 se mladý útočník přesunul za moře. Poměrně neobvykle. U Rusů to totiž není až tolik časté. Ale naskytla se šance i díky kontaktům agenta a Nikita jí nechtěl promarnit. A tak zamířil do kanadské juniorky. V draftu si ho totiž v samotném závěru – ze 109. pozice vybral tým WHL Saskatoon Blades.
Foto: khl.ru
I bez prakticky jakékoliv znalosti angličtiny tak Ščerbak ještě v sedmnácti zamířil do zámoří. A ze začátku to byl velký boj. Ale v něm pomohl i český kamarád. U kanadské rodiny totiž šikovný hokejista pobýval s Davidem Němečkem, nynějším zadákem pražské Sparty. Toho velmi často využívali spoluhráči jako takový překladač. Přece jenom ruština a čeština mají podobné rysy.
Brzy však Nikita začal fungovat i v angličtině. „Učil se až moc rychle, protože pak pomalu nezavřel pusu. Na pětihodinových tripech seděl za námi a celou cestu bylo slyšet, jak furt mluví,“ vzpomínal se smíchem tehdejší trenér juniorského týmu Saskatoon Blades Dave Struch.
„Ve druhém jsem zase schytal šílený hit. Přišel jsem do šatny a málem jsem se rozbrečel."
K dobré adaptaci pomohly i Nikitovy hokejové výkony. I když ze začátku měl menší problémy s přechodem na úzké kluziště. „Byl jsem ztracený, nevěděl jsem, co dělat. V prvním zápase jsme prohráli 1:5 a já byl na -3. Ve druhém jsem zase schytal šílený hit. Přišel jsem do šatny a málem jsem se rozbrečel,“ vyprávěl ruskému sport-expressu. Jenže poté se Nikita Ščerbak rozjel a nasbíral 78 bodů během 66 zápasů, což ho vyšvihlo v žebříčcích na draftu až do prvního kola. A to i přesto, že jeho tým prohrál 51 zápasů z celkových 72.
Na draftu za Pastou
Nakonec se i do prvního kola dražby talentů těsně vešel! Z 26. pozice si Ščerbaka jako svou první volbu vybral slavný Montreal. A to přesně poté, co si Boston zabral Davida Pastrňáka. Vytáhlý útočník se tak stal nejvýše postaveným Rusem v draftu do NHL v roce 2014 a zároveň velkou nadějí největší hokejové organizace na světě. „Je to skvěle technicky vybavený talentovaný hráč, je stavěný na to, aby si rozuměl s Galchenyukem, Markovem nebo Jemelinem. Věříme, že mu i tahle ruská skupinka pomůže,“ tvrdil ve vysílání NBS pár minut po draftu GM Marc Bergevin.
Úvodní rok po draftu ještě strávil mladý Rus v juniorce, odkud se posléze přesunul na farmu. V prvním roce v AHL, tehdy ještě v St. John's, se Ščerbakovi poměrně dařilo v ofenzívě, ačkoliv výrazně bojoval s vysokým očekáváním, defenzivní stránkou hry a zraněními. Byl však jednoznačně (o více než deset mínusových bodů) nejhorší v celém týmu s -26 body v tabulce plus/mínus.
Foto: nhl.com
Ani na následujícím předsezonním kempu tolik neohromil, sám nebyl spokojený se svými výkony. A údajně bojoval také s trenérem Therrienem, z kterého měl podle svých slov strach.
Avšak tenhle sestupný směr dokázal ještě obrátit: Začal na sobě pořádně pracovat. Zlepšil své životní návyky, větší soustředění přidával správnému životu mimo led – lepšímu spánku i stravování. „Byly to věci, které ze mě udělaly lepšího profíka a člověka. Snažil jsem se dbát o svoje tělo, uvědomil jsem si, že tyhle věci jsou důležité,“ tvrdil Ščerbak pro zámořský The Athletic. I díky tomu se tak krátce po startu nového roku dočkal debutu v NHL. Snového mimochodem.
„Snažil jsem se dbát o svoje tělo, uvědomil jsem si, že tyhle věci jsou důležité."
7. leden 2017, prakticky vyprodané Air Canada Centre v Torontu, souboj dvou velkých rivalů – Maple Leafs a Canadiens: A v jedné z hlavních rolí mladík Nikita Ščerbak! Ten si vteřinu před koncem první třetiny během přesilové hry svého týmu z rohu povyjel před branku, klidně zpracoval nahození Jeffa Petryho, následně si šikovně stáhl kotouč a do prázdné v klidu černou gumu uklidil. I díky gólu debutanta nakonec Montreal v Torontu vyhrál 5:3.
Zkrátka co by mladý hokejista mohl chtít více?
„Nepamatuji si vůbec nic kromě mého gólu. Vím, že mě atmosféra fakt zaskočila. Byla to sobotní Hockey Night in Canada, velké derby, všude kolem to bylo šílené. Byl jsem šťastný už jen z toho, že jsem vyrazil na rozcvičku v dresu Montrealu. Úsměv mi snad nikdy nezmizel z tváře. U prvního gólu jsem měl taky kupu štěstí,“ vzpomínal po letech na svůj nejlepší moment v dosavadní kariéře.
Foto: nhl.com
Problémy v ráji
Jenže jak čas postupoval, ukazovaly se v zámoří spíše jeho slabší stránky, které nepomáhaly jeho vývoji – zejména konzistence výkonů a práce v defenzívě. A tak ho nakonec z potencionální soupisky Habs postupně vytlačovali mladší talenti nebo nově podepsaní hokejisté. Rozpustila se také ruská kolonie, až zůstal Ščerbak v Montrealu tím posledním.
Nakonec tak v organizaci Canadiens odehrál pouhých 29 zápasů. Mnoho času strávil ve farmářském Lavalu, kde bojoval i se zraněními. Nevyhnuly se mu operace nebo otřesy mozku, zkrátka jako by mu nebylo přáno. Jistou dobu ale nastupoval třeba po boku Martina Réwaye, někdejšího talentu, který se snaží nastartovat v prvoligové Porubě.
„Pokazil jsem to a nikdo kromě mě za to nemůže. Měl jsem tomu dát prostě víc."
I po startu ročníku 2018/19 se Nikita Ščerbak ocitl na farmě. Poté nakoukl zpět do NHL, jenže k zápasu nedostal možnost ani přičuchnout. Zpět na farmu na každý pád mohl zamířit pouze a jedině přes waiver listinu. A z té si ho nakonec stáhli Los Angeles Kings. „Pokazil jsem to a nikdo kromě mě za to nemůže. Měl jsem tomu dát prostě víc. Všichni fanoušci v Montrealu by si přáli, abych se stal Davidem Pastrňákem,“ popisoval předloni v létě ruský hokejista kanadské stanici TVA Sports. „Opravdu bych se rád vrátil a změnil způsob, jakým jsem k téhle kapitole svého života přistoupil, ale nemůžu,“ litoval promarněné šance v nejhokejovějším městě světa.
Ani později v LA Ščerbakovi pšenka nekvetla. Ačkoliv se do města andělů, filmů a zábavy velice těšil…
V prvním týmu si ale nakonec zahrál jenom osm duelů (mimochodem v úvodním zápase vstřelil hned gól), poté byl poslán do rezervního mužstva. Během působení v AHL se nakonec rozhodl, že zkusí angažmá ve své domovině – ruské KHL. „V zámoří mu to prostě nevyšlo. Disponuje obrovským talentem a možná i něčím navíc, ale sešlo se to tak, že se neprosadil. Je to hrozná škoda,“ komentoval kanadský novinář Scott Matla.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Tučnou smlouvu tak po sezoně podepsal s Avangardem Omsk.
Ale ani v domácím prostředí se mu v sezoně 2019/20 nedařilo, v 16 zápasech nasbíral pouze bilanci 2 gólů a 4 nahrávek. Z toho 3 kanadské body (2+1) nasbíral během vítězství Omsku 7:0 nad Rigou, v jejíž brance stál mimochodem Alexander Salák.
Už v listopadu se tak po předčasném ukončení kontraktu stěhoval do Traktoru Čeljabinsk, kde se výkonnostně i bodově maličko zvedl, naskakoval třeba i po boku české dvojky – Lukáše Sedláka a Tomáše Hyky. Jenže sezonu mu protentokráte předčasně ukončila zlomená ruka. A posléze pandemie koronaviru.
„Začal jsem se na mnoho věcí dívat jinak. Moje chování a názory se změnily."
Záchranná brzda
Ze Ščerbaka se i díky kanadské manželce stal netypický Rus. „Začal jsem se na mnoho věcí dívat jinak. Moje chování a názory se změnily. Stal jsem se samostatnější a dospělejší. Kanada mě hodně změnila,“ líčil mimo jiné.
V létě 2020 se údajně o Ščerbaka zajímaly týmy ze Švýcarska, o prodloužení stál i dosavadní zaměstnavatel z Čeljabinsku. Ale šikovný hokejista si chtěl splnit sen – angažmá v NHL.
Jenže nakonec s agentem vyjednali pouze roční smlouvu s farmou Dallasu v AHL, tedy týmem Texas Stars. „Zdálo se, že i po neúspěchu v Rusku má Nikita stále ambice. Odmítl milionovou smlouvu s Čeljabinskem, protože se domníval, že dostal příliš špatnou nabídku, a odešel do zámoří. Rok v Texasu nebyl nejhorší, ale v podstatě mu nic nedal. A nakonec se vrátil do Evropy,“ mínil ruský novinař Alexej Ševčenko.
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Během sezony v AHL se dlouhovlasému útočníkovi přihodilo nepříjemné zranění, kdy ho v pádu protihráčova brusle zasáhla do obličeje a nepříjemně mu rozřízla tvář. „Nešťastná kolize se soupeřem z Colorada. Jeho brusle mě prostě v zápalu hry trefila do tváře. Rozhodně ho za to neviním, jsem hlavně rád, že jsem neměl pořezané žíly na krku. Teď už mám jenom menší jizvu. To je vše,“ prozradil.
Po uplynulé sezoně se zrak dnes šestadvacetiletého hokejisty upínal opět k smlouvě v zámoří. Jenže kontrakt s Dallasem si k překvapení některých fanoušků nevybojoval a ani další nabídky se zrovna nehrnuly.
„Rozhodně ho za to neviním, jsem hlavně rád, že jsem neměl pořezané žíly na krku. Teď už mám jenom menší jizvu."
A tak v září 2021 nakonec kývnul na tu ze slovenské Banské Bystrice. A to i proto, že tamní extraligu bere spoustu hráčů ze zámoří jako takovou odrazovou do lepší evropské soutěže. „Původně jsem plánoval, že zůstanu v Severní Americe a dám tomu ještě jednu šanci a zabojuji o NHL. Jenže konkurence ostatních hráčů je obrovská, bylo těžké získat místo. Proto jsem se nakonec rozhodl pro Slovensko,“ popisoval pro klubový web slovenského celku.
V něm se mu bodově relativně dařilo, byl nejlepším hráčem v kanadském bodování týmu. Nastupoval třeba i vedle exhradeckého Briana Ihnačáka. Ale klub od něj možná čekal i ještě něco víc.
I přesto se mu v lednu naskytla možnost přesunout se do lepší evropské soutěže – české extraligy, kde nyní hájí barvy Mountfieldu HK.
Odrazí se jeho kariéra zase vzhůru?
Foto: Stanislav Souček, mountfieldhk.cz
Share on Facebook
