Senátor Hamara o Židlickém i FaceTimu s Chabotem: Zážitek do konce života
Foto: nhl.com
Pamatujete na květnové MS ve Finsku? Švédský obránce Rasmus Dahlin tehdy místo klasických návleků na brusle oblékl ty na kolečkách. Podobně se mezi ledem a šatnou pohybuje v Brně na kempu národního týmu do dvaceti let i obránce Tomáš Hamara, jenž si chválí i spolupráci s trenérem Markem Židlickým. A jaké má pocity z organizace Ottawy Senators?
Druhý nejvýše draftovaný český zadák na letošním draftu NHL Tomáš Hamara zamířil z 87. pozice do organizace Ottawy Senators, během pár dní tak absolvoval draft, development kemp a nyní se v brněnských Lužánkách připojil k přípravě dvacítky před světovým šampionátem juniorů v Edmontonu.
Do toho stihl i podepsat smlouvu v NHL...
Pro vás to jsou poměrně hektické poslední dny, že?
Jsou, hodně cestování a celkově hodně nových věcí. Je to takové všechno narychlo. Přijel jsem domů a další den jsem se hned přesunul sem. Různé přesuny a přelety nejsou úplně nejjednodušší, ale patří to k tomu. Musím si na to zvyknout.
Už v prosinci se hodně mluvilo o vaší (ne)nominaci, nyní máte druhou šanci. V týmu je i několik dalších hráčů ročníku 2004. Jak fungujete jako tým?
Myslím, že to je super. Máme výbornou partu s kluky z minulého mistroství osmnáctek, takže si myslím, že je super, že je nás tu víc. Více se bavíme, a i tím se přimícháme k těm starším. Všichni tady ale makáme a chceme se na mistrovství dostat.
Obránce má v novém realizačním týmu na starost Marek Židlický, který je stále pokládán za vzor českého ofenzivního zadáka. Jak si s ním užíváte spolupráci?
Moc! I v Ottawě, když se mě ptali, na koho jsem se díval, když jsem vyrůstal, tak jsem odpovídal, že se mi Marek Židlický vždycky líbil. Je to hrozně šikovný obránce, který taky nebyl nějak vysoko draftovaný, ale dotáhl to hodně daleko. Myslím si, že lepší to ani být nemůže. Rozdá nám hodně rad, sám ví, jak to chodí a umí se do toho vžít. Má nám toho spoustu co předat.
Hned si vás po jednotlivých cvičeních objíždí a říká, co zlepšit nebo změnit. To je pro hráče asi příjemné, ne?
Přesně tak, je to super. Hodně se nám věnuje, snaží se s námi komunikovat a bavit se o tom. A ukázat na všechno hnedka na ledě. Z každého tréninku si tak můžeme odnést spoustu věcí a myslím, že v tomhle věku to je rozhodně potřeba.
Když se ale vrátíme o pár dní zpátky, tak jak jste si užil draft v Montrealu?
Bylo to parádní! Opravdu to bylo super, s rodinou jsme si to moc všichni užili. Jsme moc rádi, že jsme tam byli a všechno viděli. Byl to opravdu veliký zážitek, první den – první kolo bylo opravdu super. Ani jsem nečekal, že to bude takové velké. Byl jsem moc rád, že jsem si to tam mohl užít.
„Mají mladý perspektivní tým a teďka začínají podepisovat hodně dobré hráče."
Na vás vyšla řada druhý den, když si vás vybrala Ottawa ve 3. kole. Jak draft plynul, nebyl jste přece jenom maličko nervózní?
Abych řekl pravdu byl. Šlo to celkem rychle za sebou, takže jsem trochu nervózní byl. Ale pak když řekli moje jméno, tak se mi hodně ulevilo. A pak už to bylo všechno jenom parádní.
Teď už je Ottawa vaším oblíbeným týmem. Ale jak tomu bylo před draftem?
Měl jsem Ottawu celkem rád, přece jenom je to hlavní město Kanady, to je hezké. (usmívá se) Jsem ale fakt spokojený. Mají mladý perspektivní tým a teďka začínají podepisovat hodně dobré hráče, takže do pár let by mohli bojovat o Stanley Cup. A doufám, že toho budu součástí. Ale k tomu je ještě dlouhá cesta.
Foto: nhl.com
Krátce po draftu jste si přes FaceTime volal s Thomasem Chabotem, asistentem kapitána Ottawy. To musel být velký zážitek, viďte?
Bylo to parádní. Dali mi mobil poměrně nečekaně, asi po třech minutách, co jsem jim řekl, že je to jeden z mých oblíbených hráčů. Najednou mi ho podali na telefonu, z čehož jsem byl hrozně mile překvapený. Rozhodně zážitek do konce života.
Fanoušci Ottawy si vás hned prokoukli na sociálních sítích a odhalili, že jste v minulosti lajkoval některé klubové příspěvky. Najednou jste se stal jedním z jejich oblíbenců. Všiml jste si toho?
Jo, něco jsem zahlédl. Je to vtipné, v tu chvíli jsem si to ani neuvědomil, že by to takhle mohlo dopadnout. A vůbec jsem taky nevěděl, že se to dá dohledat. Takže jsem se tomu zasmál. Je ale super tohle sledovat, takže jsem to samozřejmě viděl. Popravdě, mě to moc potěšilo, že si fanoušci všimli.
Po draftu jste hned zamířil na development kemp. Jaký byl?
Nebylo to ani tak těžké a náročné, jak jsem si myslel. Čekal jsem to těžší. I když samozřejmě nic jednoduchého to nebylo, ale bylo to fajn. Pracovali jsme na různých dovednostech, hráli jsme i tři na tři a tak. Bylo fajn poznat celou organizaci, kabinu a další kluky, kteří jsou draftovaní. Určitě parádní týden.
V jednom cvičení jste ale prý nestačil. Zapracovala únava?
To bylo kondiční bruslení, které jsme dělali na konci. A pravda, byl jsem v něm jeden z posledních. No, mám ještě čas to natrénovat. Oproti ostatním ta výdrž asi nebyla taková. Hodně jsem ale cestoval a tak, takže to bylo náročné. Ale na to se nesmím vymlouvat, musím makat.
„Bylo fajn poznat celou organizaci, kabinu a další kluky, kteří jsou draftovaní."
I tak jste ale na kempu podepsal nováčkovskou smlouvu. Čekal jste to, že to bude až tak rychlé?
Když už jsem jel na kemp, tak jsme se o něčem bavili. Ale během kempu jsem nad tím ani nepřemýšlel. To spíš, až když jsme skončili. Zavolal mi pak ale můj agent pro Kanadu a řekl mi to. Oni si mě najednou vzali a podepsali jsme to, takže jsem byl hrozně mile překvapený. Ale jsem za to ohromně rád.
A jaké s vámi mají Senators plány už víte?
Probírali jsme to, pojedu na tréninkový kemp a pak se to od něj bude odvíjet. Spíše to ale vypadá, že budu příští sezonu v zámoří. Chtěl bych, aby mě tam měli nablízku a mohli mě pozorovat a bavit se se mnou. Takže uvidíme, kam mě pošlou. Jestli do juniorky nebo do AHL. Nebo jestli se vymyslí něco úplně jiného. Bude se to ale odvíjet od tréninkového kempu.
Foto: Ottawa Senators
Share on Facebook
