Šíleně náročné, líčí hyperaktivní Černý po maratonu. Favorizuje Dynamo
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Nejhektičtější závěr základní části extraligy měli rozhodně junioři Chomutova, kteří v šesti dnech odehráli pět zápasů a z nich urvali tři povzbuzující výhry. Náročný maraton hodnotí David Černý, který při cestováním za zápasy zároveň cestuje po autobusu a věří ve vybudování respektu do příští sezony za Piráty.
Pět zápasů v šesti dnech je pěkná porce. Jak to bylo náročné?
Bylo to šíleně náročné, ale byli jsme na to fyzicky připravení a podali výborný výkon. Hráli jsme výborně týmově. Navíc nás nečekaly žádné jednoduché týmy, takže tím to bylo náročnější, a ještě jsme jeli na trip na Moravu, takže i to bylo nepříjemné. Jak už jsem zmínil, bylo to hrozně těžké, takže jsme jeli na krev, ale povedlo se nám to díky týmu.
Co jste na program říkal před jeho vypuknutím?
Když jsem ho viděl, byl jsem z toho hotový, protože jsem nikdy nic takového nezažil. Byl jsem i dost nervózní z toho, jak to zvládneme, protože jsme to v sezoně a asi nikdy předtím nikdo nezažili. Dali jsme do toho srdíčko a zvládli to nakonec úplně v klidu.
Jak to vaše putování na probíhalo?
V pondělí jsme přijeli na zápas do Boleslavi. Další den jsme měli ráno v šest budíček, nasnídali se a jeli do Brna, kde jsme zase hned po poledni hráli. Ve středu jsme přejeli k zápasu do Zlína, odkud jsme se večer vrátili domů. Ve čtvrtek jsme měli necelou hodinu trénink, v pátek i sobotu další zápasy doma. Bylo to strašně náročné, asi nejnáročnější, co jsem kdy zažil.
Za celý venkovní trip jste najeli takřka tisíc kilometrů. Snášíte cestování dobře?
Nenávidím cestování, takže to pro mě bylo ještě těžší, ale snažili jsme se všichni v autobuse spát. Pro mě osobně byla nejhorší cesta z Boleslavi do Brna, protože to bylo kolem tří hodin a k tomu jsme měli budíček v šest ráno, na což já osobně nejsem vůbec zvyklý. Hráli jsme tam hned po poledni, takže to bylo taky nepříjemné. Naštěstí jsem usnul a celou dobu spal, takže to bylo vlastně docela v klidu.
„Bylo to strašně náročné, asi nejnáročnější, co jsem kdy zažil.“
Proč nemáte rád cestování?
Nevadí mi jet třeba dvě hodiny a podobně, ale nemám rád cesty na Moravu. Třeba do Ostravy je to strašná dálka. Nebaví mě sedět, jsem hrozně aktivní až hyperaktivní. Snažím se většinou spát, ale jinak během cesty pořád chodím po autobuse a povídám si se spoluhráči. Většinou si uděláme nějakou zábavu, hrajeme hry na mobilech, což ještě jde, ale že bych jenom seděl a koukal na cestu, to určitě ne.
Takže nemáte pevné místo v autobuse?
Ne, vůbec! Většinou sedím s Tadeášem Svobodou, Tomášem Šilarem a Honzou Ekrtem u pětky, kde se tak nějak motáme. Máme tam takovou partičku, takže tam si povídáme nejvíc, ale cestuju po autobuse všude a bavím se s celým týmem.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Pojďme k zápasům: Bruslaři byli jasný favorit, ale vy jste do poloviny zápasu výsledkově drželi krok…
Jo, jo, do poloviny zápasu to bylo dobré. Oni hráli výborně, jsou výborní bruslaři a pro mě to byl jeden z nejtěžších zápasů, co jsem odehrál. Strašně nás potom přebruslili a byli to i hokejisti, takže klobouk dolů. Určitě je to tým z top trojky, ale já osobně favorizuju na titul Pardubice, které si strašně věří.
Po náročné cestě jste vyhráli v Brně. Co za tím stálo?
V Brně jsme podali super týmový výkon od první do poslední minuty a se spoluhráči jsme se hodně povzbuzovali. Přijeli nám pomoci i Daniel a Dominik Badinkové. Podařilo se nám dát rychlý gól, který nás nakopl, na začátku druhé třetiny jsme dali na 2:0, což nám pomohlo psychicky. Brno sice snížilo, ale my jsme zase dvěma góly v polovině odskočili a už to udrželi. Byl to krásný zápas.
„Jako tým jsme výborně fyzicky připravení, ale určitě to šlo znát a měli jsme pomalejší nohy.“
Ve Zlíně to byla pěkná přestřelka o jedenácti gólech, kde jste také nebyli daleko od bodů. Co rozhodlo?
Strašně jsme tam pokazili začátek, byli jsme přemotivovaní a asi si mysleli, že všechno půjde samo, když jsme v Brně vyhráli. Zlín dal tři rychlé góly, což nám pokazilo celý zápas, ale hecli jsme a začali snižovat. Ve třetí třetině jsme zase dostali rychlé góly a už nám potom přepnulo pozdě. Byla to škoda, za stavu 5:6 jsme dali ještě horní tyčku, takže z toho mohla být remíza, ale takový je hokej. Zlín měl větší štěstí.
Projevil se ve třetím zápase ve třech dnech úbytek sil?
Jako tým jsme výborně fyzicky připravení, ale určitě to šlo znát, měli jsme pomalejší nohy. Myslím, že jsme tam podcenili i rozcvičku, nerozjezdili nohy, a to se odrazilo v první nepovedené třetině.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Po dni volna jste urvali dvě domácí výhry. Jak moc vás povzbudí?
Určitě povzbudí. Byly to parádní dva zápasy, jsem nadšený. Od prvního do posledního hráče jsme jeli jako tým, a navázali tak na zápas v Brně. Proti Slavii jsme dali čtyři rychlé góly a pak už vedení ubránili. Výborně jsme blokovali střely, Honza Vostiňák za jedno střídání zblokoval tři. Do zápasu s Jihlavou jsme šli jako outsideři, protože bruslením by se dala přirovnat i k Boleslavi, ale myslím, že nás kluci podcenili. My jsme na ně vlétli, zase dali rychlý gól a byli pořád ve hře. Měli jsme hlavy nastavené na výhru a po první třetině jsme nemysleli na nic jiného. Navíc Štěpán Suk předvedl výborný výkon.
Čím to je, že v dřívější fázi sezony jste kolikrát vstřelili první gól, ale nakonec jste prohráli, a teď se to otočilo?
Vždycky jsme dali první gól, šli na přestávku a v šatně už se všichni smáli a dělali srandičky. Mysleli jsme si, že to půjde samo, ale soupeř se kvůli prvnímu inkasovanému gólu naštval a zápasy nám otočil. Jenomže ono to samo prostě vůbec nešlo. Teď jsme se naučili, že vedení po první třetině neznamená absolutně nic a musíme jet pořád stejně. To nám chybělo, což je velká škoda, protože máme být na jiném místě, než jsme.
„Měl jsem nabídky do jiných extraligových klubů, ale zůstanu tady.“
Jak se díváte na sestup?
I pokud spadneme, budeme bojovat až do konce, abychom se o nějaké příčky v tabulce posunuli nahoru. Určitě nedáme nikomu nic zadarmo a půjdeme do všech zápasů naplno, jako bychom se mohli zachránit. Budeme hrát alespoň o respekt do další sezony.
Když jste nakousl příští sezonu: Už víte, kde budete hrát?
Měl jsem nabídky do jiných extraligových klubů, ale zůstanu tady. Domluvili jsme s panem Jírou a panem Martínkem na smlouvě, takže tady zůstanu hrát juniorku a budu naskakovat i za áčko.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej
Share on Facebook
