Tomajko: Jde vidět, že extraliga kvalitu má. Zlaté časy? Je třeba žít současností
Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz
Jan Tomajko má velké specifikum: v národním týmu dal jediný gól, ale ten rozhodl o vítězství v roce 2000 ve finále proti Slovensku. A ze dvou účastí na mistrovství světa má dvě zlata! A tak tento bývalý reprezentant a současný vlastník i trenér Olomouce nahlédl na probíhající turnaj v Rize.
Kdo z hráčů vás nejvíce překvapil nebo zaujal?
Neřekl bych, že mě někdo překvapil. Výkony špatný nejsou, rozhodují malé chyby. Někdy se snažíme hrát moc do útoku a zapomínáme na to, že se musí bránit.
Hráči z extraligy asi nezapadli tak špatně. Třeba Kuba Flek je chválen ze všech stran.
Jo, aspoň je vidět, že extraliga nějakou úroveň má. Nemůžeme pořád říkat, že úroveň nemá, to není vůbec pravda. Vidíme to také na mistrovství světa, že i extraligoví hráči jsou naprosto rovnocenní a v některých případech jsou lepší než hráči z jiných soutěží. Viděl bych to jako dobrou zprávu.
Důležitý souboj se Švédy zvládli Češi skvěle po obratu z 0:2 na 4:2. Mohl to být zlomový zápas?
Je to jeden z dalších krůčků, protože jedno vítězství nic neřeší. Je potřeba uhrát ještě další výsledky. Je to první krok. Třetí třetina vypadala tak, jak by měla vypadat. Doufám, že se výkony i výsledky otočí.
„Vidíme to také na mistrovství světa, že i extraligoví hráči jsou naprosto rovnocenní a v někdy jsou lepší než hráči z jiných soutěží."
Co se vám na hře nejvíce líbilo?
Určitě přesilovky, ty nás vrátily do zápasu. A nedisciplinovanost Švédů. Zdálo se mi, že jsme začali více bránit. Neříkám, že jsme byli v předchozích zápasech špatní do obrany, ale někdy jsme zbytečně útočili bez toho, abychom měli zajištěnou obranu. Tak padl i první gól se Švédy. Na to bychom si měli dávat pozor. Jedna chyba může rozhodnout zápas.
Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz
V prvních duelech tam někdy byly až školácké chyby…
Já bych neřekl, že školácká chyba je to, když to tam někdo namázne... Chyba je, když třeba útočník nedobruslí situaci nebo když dojde na přečíslení soupeře. To je chyba a takové by se neměly stávat. Pokud někomu uteče puk, tak to se stane a já bych to nikomu nevyčítal.
Proti Švédům hrál i Jakub Vrána, který nebyl úplně fit, ale přesto dal důležitý gól.
Určitě to byl jeho nejlepší výkon. Předtím se mi zdálo, že se do toho nemohl moc dostat. Řekl bych, že to je přesně ten hráč, který v důležitých momentech umí něco udělat se zápasem. Mohli jsme to vidět v té přesilovce. Ta střela? To asi nešlo lépe vystřelit. V tom je pravděpodobně jeho síla.
Sledujte i výkony Slovenska, kde máte olomouckého brankáře Branislava Konráda?
Já jsem neviděl jejich debakl se Švýcarskem. Ale předtím jsem koukal na předchozí zápasy a hráli výborně. Musím říct, že ten začátek turnaje je zastihl ve skvělé formě.
„Braňo? Chytal parádně, vlastně jak tady v Olomouci, my jsme na to zvyklí."
A jak vás těší, že tam má Olomouc alespoň jednoho zástupce?
(usmívá se) Jo, je to příjemný. Samozřejmě, když už někomu fandíme kromě Česka, tak asi právě Slovensku. Jsou nám nejblíž.
Škoda, že se Branislav Konrád zranil. Vypadalo to, že s ním trenéři dost počítali.
Těžko říct. Chytal ale parádně, sám jsem to viděl. Chytal vlastně jak tady v Olomouci, my jsme na to zvyklí. (usmívá se)
Před MS vypadl kvůli zranění bývalý hráč Olomouce Jakub Galvas. Dostal by se jinak podle vás do nominace?
Co jsem viděl přípravné zápasy, tak měl podle mě velkou šanci, aby se tam dostal. Hrál výborně, ale je to můj názor. (směje se) Tak těžko říct. Nechci ho nikomu vnucovat, ale mně se jeho výkony líbily, klidně by tam mohl být.
Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz
Berete mistrovství světa i tak, že z něj můžete těžit a získávat nějaké prvky do vašeho trénování?
Koukáme se na to. Občas člověk něco použije, ale těch hokejů je tolik… Teď se hraje i NHL, na kterou se také díváme. Někdy se dá něco vytáhnout, ale nejde vyloženě někoho kopírovat. U přesilovek to dejme tomu jde… Ale každé mužstvo je jiné a musíme vycházet z toho, jaké hráče máme a tak dále.
Měl jste nějakého favorita před turnajem? Případně, změnil se teď podle vývoje MS?
Já jsem popravdě žádného favorita neměl, protože mužstva se skládají těsně před mistrovstvím a těžko můžeme vědět, jak ten tým bude vypadat. Záleží to na tom, kdo vypadne v NHL. Je to ošidné nějak tipovat. A další věc je, že je to turnaj. Tam rozhoduje momentální forma. Pokud to někomu jde před čtrnácti dny, tak teď to tak být nemusí.
„Když jste pořád sám, zbytečně moc přemýšlíte. A že se odreagujete? To je hrozně důležitá věc."
Dokážete si představit, že před dvaceti lety, co jste reprezentoval, byste byl zavřený v bublině?
No, pro ty hráče to je podle mě hodně těžké. Asi jsou i kvůli tomu výsledky někdy divné. Oni jedou na zimák, pak dojedou a musí být zavření na pokoji. Nemůžou se projít a nemohou ani spolu tolik komunikovat. Není to legrace, když člověk leží v posteli, tak to asi není to pravé na přípravu…
Dříve jste s týmem společně hodně trávili čas třeba ve městě, abyste vydechli od hokeje.
On třeba nechodil celý tým spolu, ale každý hráč má své návyky. Každý taky není jen doma celý den i během sezony. Je potřeba na to trošku zapomenout. Když jste pořád sám, zbytečně moc přemýšlíte. A že se odreagujete? To je hrozně důležitá věc.
Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz
Nedávno to bylo 20 let od zlatého hattricku.
Člověk si to vybaví, to je jasný. Ale je to dvacet let… (pousmál se) Už to je historie.
Možná až moc vzpomínáme.
No, je potřeba žít současností. Člověk je ale rád, že to mohl zažít. Teď už je ale jiná doba.
„Je to zážitek na celý život. Teď už je ale jiná doba, je potřeba žít současností."
Vybavují se vám oslavy?
Je to zážitek. Ta chvilka po vítězství je to, proč hrajete hokej. Oslavy k tomu patří, na hráče je během turnaje vyvíjen velký tlak. A když jedete z letiště autobusem a kolem vás je hromada lidí… Staroměstské náměstí je plné… Je to zážitek na celý život.
Vy jste byl na dvou mistrovstvích a pokaždé z toho bylo zlato. A jediný váš gól v reprezentaci rozhodl o zlatu v roce 2000 ve finále se Slováky.
Musím říct, že si ten gól už ani tak nepamatuju. (směje se) Vím, že padl, ale abych ho popisoval? To už asi ne.
A byl nejdůležitější v celé kariéře?
Tak asi jo. Dá se to tak říct. Já ale takové bilancování nemám tak rád.
Jan Tomajko. | Foto: Alena Zapletalová, hc-olomouc.cz
Share on Facebook
