Tomáš Král o reprezentacích, juniorské lize akademií i volbě Jakuba Petra
Dva měsíce nového roku už jsou za námi a hokejovým prostředím rezonuje řada otázek, na které v exkluzivním rozhovoru pro Hokej.cz odpovídal přímo prezident Českého hokeje Tomáš Král, s nímž jsme během následujícího interview rozebrali hned několik důležitých témat.
Jak šéf svazu hodnotí mistrovství světa dvacítek, které hostily Vítkovice a Třinec? Proč došlo ke změně na trenérském postu reprezentace do 18 let? A jak vypadá aktuální situace ohledně DHL Juniorské ligy akademií, která je nyní pozastavena?
Na přelomu roku se v Ostravě a Třinci uskutečnil světový šampionát juniorů. Jak celou akci hodnotíte z vašeho pohledu?
Můj pohled je dvojí. Začnu u organizace, kde jednoznačně musím říct, že jsme absolutní světová špička v pořádání těchto velkých akcí, protože mistrovství světa bylo uspořádáno famózně. Všem ve Vítkovicích, v Třinci, na svazu i partnerům, kteří se na organizaci podíleli, je potřeba poděkovat. S trochou nadsázky říkám, že kdyby se udělovaly medaile za pořádání podobných akcí, měli bychom jich požehnaně a asi i toho nejcennějšího kovu.
A teď ke sportovní stránce, k níž už byla řečena spousta, zejména negativních věcí. Je ale potřeba to přijmout. Na druhou stranu každý, kdo pečlivě sleduje hokej a orientuje se v jednotlivých ročnících a světových týmech, věděl, že letos do mistrovství světa nejdeme s týmem, který by byl plný hvězd a hráčů, kteří by objektivně mohli pomýšlet na medaile.
Hokejový zázrak, který se občas stává, se nekonal. V prvním utkání jsme dokázali porazit pozdější finalisty z Ruska nebo remizovat s Američany, což není běžný počin. Na druhou stranu jsme neporazili Německo, byť mělo výborný tým. Tvář reality v konfrontaci s absolutní špičkou nám ukázali Švédové, na které jsme vůbec neměli.
Musím říct, že když Švédové nastupovali a viděl jsem ty chasníky, kteří jdou na led, tak jsem se zarazil. Měl jsem pocit, že koukám na švédský mužský tým. Je potřeba přiznat, že jsme vůbec neměli nárok. Myslím, že medailová očekávání v tomto roce objektivně být nemohla. Dokonce zaznívaly obavy, abychom nehráli o udržení vzhledem k náročné skupině, kterou jsme měli. Výkony byly takové, že jeden den byl euforický a další den přišlo zklamání.
Když to shrnu: mistrovství dopadlo tak, jak jsem si objektivně myslel. Na rozdíl od loňského šampionátu, kdy jsme měli tým, který mohl objektivně pomýšlet na medaili, protože v kádru byli hráči, kteří ve svém mladém věku už hráli nebo minimálně atakovali NHL. Tento tým neodvedl, co jsme od něj očekávali, a bylo to pro nás velké zklamání. Zkrátka dva odlišné týmy a přitom stejný výsledek.
Foto: Aleš Krecl, Český hokej
Po sezoně na střídačce reprezentační dvacítky skončil trenér Václav Varaďa a vyrojila se řada spekulací. Sám kouč Varaďa označil postup svazu za neseriózní, prý se o svém konci dozvěděl z médií. Co vy na to?
K tomu můžu těžko říct něco jiného než to, že pokud uzavíráte smlouvu na dobu určitou, víte už při podpisu smlouvy, kdy tato smlouva končí. Byla uzavřena na dva roky; dva šampionáty a končila 31. ledna 2020. Tudíž nechápu, jak může být jednání svazu označeno za neseriózní.
Svaz vytvořil realizačnímu týmu dvacítky luxusní podmínky, všechny závazky jsme řádně zaplatili. Týden před koncem ledna proběhlo jednání výkonného výboru, kde jsme si poslechli hodnocení mistrovství od Venci Varadi. Vůbec mě nenapadá, jak jinak by toto jednání mělo probíhat.
Svaz své smlouvy dodržuje
Prakticky totožný humbuk nastal kolem kouče seniorského národního týmu Miloše Říhy…
Identická situace. S Milošem Říhou jsme se dohodli na dvouleté smlouvě, následně jsme oznámili, že jeho nástupcem po skončení smlouvy bude Filip Pešán. Přesto se objevily názory, že trenéra vyhazujeme, chováme se neseriózně a podobně.
Buď je to snaha některých novinářů o hledání senzace a negativismu za každou cenu, nebo totální hloupost. Každý ví, co je smlouva na dobu určitou. Těžko na to mohu reagovat jinak. Svaz se ke všem trenérům chová seriózně a smlouvy dodržuje.
Soudy běží. Čeká se na výsledek
Jak se vyvíjí kauza kolem DHL Juniorské ligy akademií, kde probíhají soudní spory se zástupci Havířova, Přerova a Vsetína?
Zaprvé bych chtěl říci hlavně to, že z této situace nemám radost. Přestože jsem advokát a myslím si, že se v právní problematice vyznám, není to pro mě potěšení. Velmi jsem si zakládal na tom, že za celou dobu mého působení na svazu jsme nevedli žádné spory. Ani v tom nejmenším nebyl důvod je vést. Teď k tomu bohužel došlo. Pochopitelně to respektujeme.
Zaznamenal jsem, že představitelé klubů, o které se jedná, uvádějí, že jsme jim nenabídli žádnou alternativu. S tím ale nemohu souhlasit. Před Vánoci jsme jim nabídli variantu, že z extraligy juniorů, kterou hrají, mohou postoupit dva týmy s tím, že z ligy akademií jeden tým spadne a Salcburk ji hrát nebude a bude hrát extraligu juniorů.
Tyto týmy ovšem trvaly na tom, že chtějí, aby postoupily tři, což pro nás není přijatelné. Na tom jsme se rozešli. Soudy probíhají a zatím musím říct, že probíhají tak, jak jsem si myslel, že budou probíhat. Situace je taková, že čekám, až se celá věc soudně vyřeší. Náš návrh samozřejmě platí dál.
Jak to tedy bude příští rok, když z extraligy juniorů není kam postoupit?
To máte pravdu. Kvůli návrhu tří klubů, o kterých mluvíme, bylo vydáno předběžné opatření na zastavení soutěže, které stále trvá. Do konečného rozhodnutí soudů, což může trvat měsíce, ale třeba i roky, je tedy stav skutečně takový, že není kam postoupit. Budeme si s tím muset poradit.
Týmům, o kterých se bavíme, jsem při osobním jednání řekl, že rozumím jejich naštvání. Ale někdy, když se najednou řeší zásadní věci, padají rozhodnutí, která se nutně nemohou líbit všem. Je třeba také připomenout, že dva z těchto týmů nejvyšší juniorskou soutěž nikdy nehrály a třetí ji hrál jednu sezonu a hned zase spadl.
Všechny tři týmy získaly účast v nejvyšší juniorské soutěži, o které se nyní dohadujeme, administrativním rozhodnutím při reorganizaci soutěží. Nemyslím si, že bychom poškodili tradiční účastníky extraligy či podobně. Navíc se vytvořila možnost přímého postupu, a dokonce jsme umožnili postup dvěma týmům. Ústy pana Toboly (jednatele VHK ROBE Vsetín – pozn. red.) mně kluby oznámily, že na tento návrh nepřistupují.
Máme velmi kvalitní hráče a máme jich dost
Pojďme nyní zpátky k reprezentaci. Mužský národní tým má za sebou vystoupení na švédských Beijer Hockey Games. Jak turnaj hodnotíte?
Kolem už bylo napsáno a řečeno také hodně, zejména s ohledem na nominaci hráčů, kdy došlo k velkému počtu omluvenek. Je třeba ale říci, že u tohoto turnaje jde o častý jev, protože se hraje v období, kde vrcholí základní části soutěží. Hraje se o velmi důležité body a je tedy třeba si objektivně uvědomit, že kluby své klíčové hráče potřebují a není to pro ně vůbec jednoduché rozhodování.
Potom je to tedy o komunikaci realizačního týmu reprezentace s kluby a o vzájemném hledání řešení. Ideální stav najít nelze. Řešení je potřeba najít citlivě a s rozumem. Paradoxně se díky omluvenkám v reprezentaci objevila řada nových jmen a spousta mladých hráčů. Musím říct, že ze hry, kterou předvedli, i z jejich individuálních výkonů jsem velmi mile překvapený. Je třeba ocenit práci trenérů, kteří to zvládli bravurně.
Když to řeknu v uvozovkách, jestliže na turnaj do Švédska jel druhý až třetí tým, předvedená hra i výsledky byly výborné. Svědčí to o tom, že rozhodně není pravda, že nemáme hráče s mezinárodní kvalitou. Máme velmi kvalitní hráče a máme jich dost.
V ročníkových reprezentacích pokulháváme, což je dáno členskou základnou a množstvím hráčů, které máme k dispozici. Pokud jde ale o vrcholný tým, jsme schopni postavit dva výběry velmi dobré kvality, i když pominu zámoří.
Jakub Petr u osmnáctky? Logická volba
Výrazná změna se dotkla reprezentační osmnáctky, kdy Karla Berana na střídačce nahradil Jakub Petr. Můžete objasnit tento krok?
Změna proběhla logicky. Týmu pod vedením Karla Berana se bohužel dlouhodobě nedařilo, prakticky od začátku reprezentační sezony. To vůbec neznamená, že by Karel Beran nebyl kvalitní trenér. Podle mě je a jeho práce si moc vážím, ale někdy nastane taková situace, kdy musíte dát týmu impuls, aby došlo ke změně.
Za chvíli je mistrovství světa a nešlo o to, že by se nedařilo na jednom turnaji, ale všechny turnaje od začátku sezony nebyly dobré. Proto se rozhodlo o změně. Logickým výběrem pro nás byl Kuba Petr, který má s reprezentací této věkové kategorie bohaté zkušenosti. Shodou okolností byl zrovna volný, protože skončil ve Vítkovicích.
Myslím si, že tato změna pomohla, zejména co se týče herního projevu. Bylo to vidět na turnaji v Chomutově a Klášterci nad Ohří. Tým odehrál velice dobrá utkání, určitě lepší než předtím. Doufám, že to tak bude pokračovat a tato změna se ukáže jako přínosná.
Foto: Karel Švec, Český hokej
Volba Jakuba Petra ovšem byla také propírána v médiích…
Ano, zaznamenal jsem názory, že si Filip Pešán k sobě bere kamarády a dokonce se objevil pojem jako Studio kamarád, což mě pobavilo. Chci k tomu říct jedinou věc: Pokud si jako manažer, který má na starosti nějakou činnost, vybíráte své spolupracovníky, samozřejmě se snažíte vybrat si ty, o kterých si myslíte, že jsou nejlepší. Vaším cílem je totiž být úspěšný.
Pokud se vám naskytne situace, že si můžete vzít kvalitního člověka, a navíc je to osoba, které důvěřujete, rozumíte si s ní a víte, že vám nepíchne kudlu do zad, nebo nebude dělat naschvály, je to samozřejmá volba a ta nejlepší, jakou můžete udělat.
Mlejnek bude u dvacítky na plný úvazek
Zveřejněno bylo i jméno trenéra reprezentační dvacítky, kterou od příští sezony převezme Karel Mlejnek. Proč jste se rozhodli pro tuto volbu?
Hodně jsme se bavili se sportovním oddělením a šéftrenérem svazu Filipem Pešánem a tato volba je podle mě velmi dobrá. Karel Mlejnek je zkušený a vzdělaný trenér. Pracoval v Karlových Varech, v Liberci, momentálně je asistentem Miloše Říhy. Po jeho boku získává řadu zkušeností u dospělého národního týmu a myslím si, že i propojení reprezentačního A-mužstva a dvacítky je z mého pohledu do budoucna velmi důležité.
Vždycky jsme na to trošku se závistí koukali u Švédska či u Finska. Ti měli trenéry, kteří se věnují na plný úvazek těmto kategoriím, což u nás dříve nebývalo. Souvisí to pochopitelně i s finančními možnostmi svazu. Tito trenéři patří k nejlepším, a když se rozhodují mezi více nabídkami, ty ze strany svazu v minulosti nemohly těm klubovým konkurovat.
Teď už nám situace umožňuje, abychom to řešili. Jsem rád, že u dvacítky budeme mít konečně trenéra, který ji bude mít jako svůj jediný úvazek a nebude působit nikde jinde. Bude se moci plně věnovat této práci.
Foto: Jan Čech, hokejkv.cz
Na závěr odbočme od reprezentací, běží projekt Legenda legendám. Jak vnímáte jeho přínos?
Je to úžasná akce. Jde to trochu mimo mě, abych se nechlubil cizím peřím. S tímto nápadem přišla před třemi lety Kometa Brno. Libor Zábranský (majitel brněnského klubu – pozn. red.), který má tento úsek na starosti ve Výkonném výboru Českého hokeje, se spojil s Liběnou Hlinkovou a ve spolupráci připravili tuto akci, která měla ohromný efekt. Jak společenský, tak ekonomický.
Stejně tak je tomu i letos. Je to vynikající akce, kdy je opravdu potřeba poděkovat jak Liběně Hlinkové, tak Liboru Zábranskému a jeho týmu, který to má celé pod svými křídly. Peníze jsou následně využity pro pomoc bývalým hráčům, kteří jsou v nelichotivé životní situaci.
Je to velmi důležité a řadě lidí to významně pomohlo, ať už jde o lidi po těžkých úrazech či po vážných onemocněních. V době, kdy byli hvězdami, se hokejem nemohli zabezpečit pro další život a teď mnohdy potřebují pomoc. Musíme poděkovat všem, kteří se na tomto úžasném projektu podílí. Pro tuto akci se nadchlo i kanadské velvyslanectví v Praze. V Kanadě k těmto věcem mají velmi blízko. Naše kontakty se díky tomu sblížily a otevírají nám dveře pro další spolupráci s Kanadou ve sportovní oblasti.
Share on Facebook
