Trash talk? Něco tam je, říká Suchánek. Na gól i své zranění se podívá v autobuse
Foto: Roman Mareš, rytirikladno.cz
V Jihlavě strávil dvě sezony, teď jí ale stojí v cestě. Jakub Suchánek dal v šestém finálovém zápase vítěznou branku a poslal sérii do závěrečného rozuzlení.
Je za vámi šest zápasů a všech šest vyhráli hosté. Co k tomu říct?
Že letošní sezona je opravdu specifická. Jak se říká, takové to klišé, že diváci jsou šestým hráčem, tak to tak prostě je. A platí to. Obzvlášť letos. Jestli je něco zvláštní, tak právě absence lidí. To je něco, o čem se asi bude mluvit ještě dlouho. Výhoda domácího prostředí absolutně padá.
Co udělat pro to, aby se to v sedmém zápase zlomilo?
Hmm, tak... U nás určitě vydržet u stejné hry. Prolomit to prokletí domácích zápasů téhle série. Za dva dny už nebude cesta zpátky ani pro jeden tým. Už to bude tvrdý na tvrdý. A bude to super, moc se na to těším. Sedmej zápas, ten si člověk moc užívá. Myslím si, že pro sportovní veřejnost jako takovou je to právě to, co dělá sport tak krásným: že se jde do rozhodujícího zápasu. Já samozřejmě doufám, že s dobrým koncem pro nás.
Řeší se, že je větší tlak na Kladno. Že vy musíte a Jihlava může.
Je to tak.
Vnímáte to tak i po dnešku? Asi jste se vrátili na koně.
No, na koně... V zásadě jsme to jenom srovnali. Na koni budeme, pokud zvládneme tuhle sérii. Pak by ta sezona byla úspěšná. Kladenská organizace je samozřejmě taková, že si dává cíle, které si dává. Byl by to alibismus, kdyby to bylo jinak. Samozřejmě se ale lépe a jinak pracuje, když na vás ten tlak není a nejsou od vás taková očekávání.
„Za dva dny už nebude cesta zpátky ani pro jeden tým."
Takže vnímáte, že Jihlava nemá co ztratit.
Určitě jo. Je vidět, že i klukům se hraje o poznání lépe a lehčeji. Jsou v daleko větší euforii, jsou uvolněnější. Prostě to tak je.
SESTŘIH: Kladno si vynutilo sedmý duel
Dnes jste dal, pokud se nemýlím, svůj první gól v letošním play off.
Jojo, určitě. Ono jich zas tolik nedávám, takže mám lehkou kontrolu.
Tak to jste si ho schoval na dobrou chvíli.
No, jsem za něj rád. Pomohlo to týmu.
Jak jste tu branku viděl z pohledu střelce?
Já ji právě moc neviděl. (usmívá se) Projel přede mnou Peky (Matěj Pekr, pozn. red) a já jsem reagoval až na radost kluků. Takže já si to pak asi prohlídnu, až pojedeme autobusem domů, jak to vůbec bylo... Ale snažil jsem se obstřelit prvního hráče. Kluci říkali, že to snad nějak cinklo o tyčku. Dobře, že tak. Byl to zápas podpořený výtečnými výkony obou gólmanů. Myslím, že ani jeden tým nečeká v tom sedmém zápase nic lehkého.
„Můj gól? Já si to pak asi prohlídnu, až pojedeme autobusem domů."
Prohlédnete si gól. A co ten konec zápasu, kdy jste byl hodně otřesený a předčasně odešel do kabiny?
Já vůbec nevím, co se stalo, protože jsem tam byl chvíli vyplej. Musím se podívat. Ani nevím, kdo to byl. Kluci mi říkali, že to byl asi Števík (Stěpan Zacharčuk, pozn. red) od nás. Kamarád. Takže se na podívám. On je takovej prudkej no, někdy. (směje se) Zatím mi zvoní hlava. Až to odezní, tak to bude zase dobrý.
Zacharčuk přimáčkl spoluhráče Suchánka, ten se skácel k ledu
V Jihlavě jste odehrál dvě sezony. Vnímáte tedy tuhle sérii prestižněji?
Určitě je to pro mě speciálnější. Hrál jsem tady, mám tady spoustu kamarádů. Vnímám to, že to není běžný zápas.
Proběhlo nějaké hecování?
Jo, tak samozřejmě. (směje se) S Jirasem, Čagym, Pekym... To si občas takhle naložíme, jeden druhýmu. Nenecháme na sobě nit suchou. Takže něco proběhlo. Ale samozřejmě ve vší slušnosti. Takže nějaká hecovačka jo, ale jak se hodí puk na led, tak to jde všechno stranou.
Zmínil jste Tomáše Jiránka. Všiml jsem si, že jste mu v sérii dal několik hitů.
Tak on si to zaslouží. (směje se) Jiras je hráč, který umí rozdat ránu a umí ji i přijmout. My se na sebe potom jen podíváme a jedeme si po svejch.
Je tam i nějaký trash talk, nebo proti Jihlavě, kde máte kamarády, se krotíte?
Něco tam je. Ale zase říkám – ve vší počestnosti. Asi na sebe nebudeme řvát, že si uřízneme hlavu nebo podobně. I když... Myslím, že to na mě Jiras řval. Nebo já na něj? Teď nevím. (usmívá se) Ne, to jsou samozřejmě takové kecy. (směje se)
Když rozhodují detaily. Kladnu pomohla k vyrovnání ležící hokejka
Vy jste obecně dost emotivní, takže vy byste to finále prožíval s jakýmkoliv soupeřem.
Je to tak. Je to o emocích. Je to nejkrásnější část sezony: zápasy mají šťávu, mají náboj. Je to prostě vyvrcholení celého snažení: v létě makáš, dřeš, během základní části to tam prostě drtíš... A to vyvrcholení přichází právě teď.
Foto: Roman Mareš, rytirikladno.cz
Share on Facebook
