U17 skvěle vzdorovala Američanům. Zlepšovali jsme se, těší Žemličku po bronzu

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jen jediný gól scházel českým hokejistům do sedmnácti let k tomu, aby bodovali proti nejlepšímu týmu světa. Američanům podlehli těsně 1:2 a z turnaje ve švýcarském Romanshornu si odváží dobrý pocit ze vzestupné křivky výkonů i z třetího místa.

Ano, Američané nastoupili na turnaji počtvrté ve čtyřech dnech, zatímco Češi měli v pátek volno. To je ale jediný faktor, o kterém byste řekli, že měl hrát ve prospěch národního týmu.

Všechny ostatní ukazovaly, jak těžká váha proti českým mladíkům stojí: USA procházely turnajem parádně, vstřelily devatenáct gólů. Tým z rozvojového programu navíc v listopadu naprosto suverénně opanoval World Hockey Challenge, kde byl o třídu nad zbytkem světa.

Pokud si vezmete možnosti a podmínky obou soupeřů, vždy se dá považovat za malý zázrak, když Češi zabodují, či dokonce vyhrají.

A hokejistům ročníku 2006 teď chyběl jen kousek, aby napodobili to, co se před nimi povedlo ročníkům 1999 a 2002.

„Během svého působení u národního týmu si nepamatuju, kdy bychom měli blíž k remíze nebo vítězství. Soupeř byl samozřejmě vyspělejší, jak v individuálních činnostech, tak celkově v systému. Jsou neuvěřitelně silní v otáčení hry, což taky ukázali,“ shrnuje asistent českého trenéra Richard Žemlička.

„Celý náš tým se ale držel plánu, který jsme si před zápasem stanovili. Proto jsme nepouštěli Američany do přečíslení, která měli ve všech třech předešlých zápasech,“ pochvaluje si.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

+35

Základ potenciálního úspěchu tkvěl v bráně.

Matyáš Mařík, jenž čelil téměř padesáti střelám, chytal fantasticky. S obrovským klidem likvidoval jednu šanci Američanů za druhou. Vždycky byl na místě, na kterém měl být. Proto někdy ani jeho zákroky nepůsobily tak zázračně: Prostě puk chytil.

„Naprostá pravda. Rok co rok nám vždycky vyrostou jeden dva kvalitní gólmani, a to potvrdili i na tomto turnaji,“ shrnuje Žemlička výkony Maříka i jeho kolegy Jakuba Miloty. Plzeňský gólman se v sedmnáctce od vánočního nástupu neskutečně vyrýsoval; ve třech a půl odchytaných zápasech inkasoval dohromady jen tři góly.

Na švýcarském turnaji držel čisté konto přes čtyři třetiny, než ho střelou pod břevno překonal Američan Lucas Van Vliet.

K tomu, aby Češi proti velkému favoritovi zabodovali, ale chyběl jeden zásadní prvek: Proměňování šancí z protiútoků. Nebylo jich úplně málo.

Hlavně v první třetině připadala téměř na každý skvělý Maříkův zákrok jedna česká gólovka na druhé straně. „Bohužel se ukázala naše nezkušenost a neproduktivita, o čemž svědčí, že jsme dali sedm gólů za čtyři zápasy. Těch přečíslení, co jsme měli za celý turnaj... To fakt nepamatuju. Naše zakončení je bohužel naprosto katastrofální,“ neváhá český asistent.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Jednou českou radost tak obstaral ve 29. minutě Maxmilian Curran, k němuž šťastně doputovala nepovedená střela Ondřeje Kose. Curran při zacílení do prázdné brány nezaváhal.

Rozhodující moment přišel tři minuty po startu třetí části. Američané velmi pohotově přečíslili českého beka u mantinelu a Teddy Stiga zakončil své sólo střelou mezi Maříkovy betony.

Trošku pak mrzelo, že už se Češi nevzepjali k většímu tlaku. Těžko hledali síly, povětšinou se jen bránili a čekali na jednu osudovou možnost. Tu přinesl americký faul v 54. minutě, jenže... Národní mužstvo se početní výhodou protrápilo.

„Bohužel nám přesilovky nejdou dlouhodobě. Bylo to tak na neoficiálním mistrovství světa v Kanadě i na trojzápase ve Finsku. Najednou si myslíme, že máme na všechno dost času, a chybí nám rychlá přihrávka, fintování a tvrdá přesná střela. To jsou tři důvody, proč nedáváme góly,“ kroutí hlavou Žemlička.

Sedmnáctka se v Romanshornu rozloučila se ziskem pěti bodů. Ty jí stačí ke konečné třetí příčce, kterou získala na úkor Švédů díky lepšímu vzájemnému zápasu.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Pozitivem turnaje budiž fakt, že se zápas od zápasu zlepšovala.

„V naší soutěži bohužel mají hráči na všechno víc času a intenzita tam není taková jako na top turnaji. Proto nebyl první zápas s Finy takový, jaký jsme si představovali. Potom si to hráči zaplať pánbůh uvědomili a další zápasy měly stoupající úroveň,“ uvědomuje si Richard Žemlička.

„Vyvrcholilo to proti USA, kterým jsme byli důstojným soupeřem. To je proti takovému týmu vynikající, i když jsme prohráli,“ kvituje vzhledem k realitě světového hokeje.

Reprezentace zakončí sezonu v dubnu domácím turnajem pěti zemí. Pak už tuto generaci čeká domácí Hlinka Gretzky Cup. Do prestižního klání nezbývá ani půl roku!

Může podle Richarda Žemličky výběr ročníku 2006 s drobnou příměsí mladších nadějí uspět?

„Máme vynikající gólmany. Na tomhle turnaji nám chyběli tři nejlepší obránci, dva jsou s osmnáctkou a Zielinski je po zranění. V útoku nedáváme tolik gólů, ale celková soudržnost týmu a snaha dodržovat plán fungují. Můžeme vítězit a hrát s top soupeři tak, jak hrajeme,“ věří asistent hlavního kouče Eismanna.

Snad tedy čeští mladíci na turnajích před vlastními fanoušky přidají i zmiňovanou produktivitu a budeme mít radost nejen z jejich hry, ale i z výsledků.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

ČESKO – USA 1:2 (0:0, 1:1, 0:1)

Branky a nahrávky: 29. Curran (Kos, Fibigr) – 25. Van Vliet (Rheaume-Mullen), 44. Stiga (Humphreys, Rheaume-Mullen).
Rozhodčí: Massy, Imbach – Bachelut, Francey.
Vyloučení: 2:3.
Bez využití.
Diváci: 42.
Česko: Mařík – Hlinský, Svozil, Chaloupka, Fibigr, Ošmera, Skok, A. Král – Jecho, Curran, Kos – L. Král, Benák, Titlbach – Humeník, Pavlík, Klíma – Veselský, Pastor, Špilka – Vaculík. Trenér: Eismann.
USA: Kempf – Skahan, Hutson, Whipple, Hensler, Laurila, Lapointe, Emery, Rheaume-Mullen – Ziemer, Bednarik, Epperson – Pardue, Van Vliet, McMorrow – Humphreys, Stiga, Baker – Plante, Hagens, Eiserman. Trenér: Fohr.

Švýcarsko – Finsko 5:6 (0:1, 2:3, 3:2)
Branky a nahrávky: 33. Reber (Ponzetto, Ustinkov), 34. Antenen (Werhli), 46. Mottard (Antenen, Wehrli), 47. Meier (Ustinkov, Bosson), 53. Villard (Muggli) – 19. Paqvalin (Jalasti, Teshome), 23. Loponen (Keinänen, Kaasinen), 35. Saarelainen (Paqvallin, Teshome), 38. Viuhkola (Väärälä), 49. Sinivuori (Nieminen, Suoniemi), 51. Vikla (Pulkkanen, Keinänen).

Konečná tabulka turnaje pěti v Romanshornu

Share on Facebook Share on Twitter

• Reprezentace U17
• Mládež