Už to není sranda, říká Petrásek o hledání angažmá. Proč nebude chytat za Ústí?
Foto: Hana Řezníčková, hokejprerov.cz
Michael Petrásek loni po čtyřech letech skončil v extraligovém Litvínově a vrátil se do Chance ligy. V Přerově vytvořil společně s Lukášem Klimešem nejlepší brankářský tandem soutěže a měl podíl na tom, že Zubři po základní části obsadili druhou příčku tabulky. Osmadvacetiletý gólman nyní řeší další angažmá, kam by mohl mít namířeno?
Jak to s vámi vypadá? Už víte, kde budete chytat v příštím ročníku?
Zatím ne. Je to v řešení a nějak se rozhoduju. V nejbližší době to snad bude jasné.
Prozradíte, s kým jednáte? Zda jde o týmy z Chance ligy nebo jiných soutěží?
Nějaké týmy byly a jsou z první ligy, je tam i nějaké zahraničí. Uvidíme, nechci předbíhat.
Nejvíce se spekulovalo o Ústí nad Labem nebo Kadani.
Řeknu to narovinu. V Ústí jsem byl dohodnutý na dva roky, jenže když pak vyšlo najevo, že odstoupil sponzor, tak nám vypověděli smlouvu, že ji nebudou moct naplnit. Měl jsem být dva roky tam. Teď jsem zjišťoval nějaké informace a necítil jsem jejich zájem, asi na to nemají peníze. Myslím, že budou mít zadarmo gólmany z extraligy, což v jejich situaci chápu, když nemají peníze na rozhazování. S Kadaní taky nějaká jednání byla a jsou, takže uvidíme.
„V Ústí jsem byl dohodnutý na dva roky, jenže když pak vyšlo najevo, že odstoupil sponzor, tak nám vypověděli smlouvu, že ji nebudou moct naplnit.“
Jak jste to nesl, když jste se dozvěděl, že přesun do Ústí nevyjde?
Špatně. S manželkou jsme se fakt těšili domů, koupili jsme tady nedaleko baráček. Navíc jsme se těšili, že budeme blízko u rodiny. Ústí mělo mít super tým, byli podepsaní dobří hráči. Těšili jsme se, ale bohužel to dopadlo takhle. Není to nic příjemného.
Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz
Nejste kvůli novému angažmá nervózní i z důvodu současné ekonomické situace? Většina klubů teď šetří každou korunu…
Jak říkáte, už to přestává být sranda. Míst moc není a nebude moc na výběr, když to tak řeknu. Uvidíme, musíme zvolit to nejlepší pro naši rodinu.
Co zahraniční angažmá? Mluvilo se třeba o Polsku, neláká vás to?
Nějaké kluby se ozvaly. V Polsku jsme jednali, dávají zajímavé finanční nabídky. Uvidíme, jakou cestou se rozhodnu jít dál. Je to jedna z možností.
Máte teď nějakou formu individuální přípravy?
V Ústí jsem si sehnal kondičního trenéra, který už tři roky trénuje Robina Hanzla. Dal mi na něj super reference, takže s ním pětkrát týdně normálně chodím na tréninky.
„Klíma je super kluk, výborný gólman. Myslím, že z toho těžil celý tým, protože nakonec jezdil víc, než se očekávalo.“
Vraťme se k minulé sezoně: v Přerově jste měl působit jako jednička, nakonec jste se střídal s Lukášem Klimešem. Jaká byla vzájemná spolupráce?
Za mě úplně super. Klíma je super kluk, výborný gólman. Myslím, že z toho těžil celý tým, protože nakonec jezdil víc, než se očekávalo. Přeju mu, ať se prosadí. Když dostane trochu větší šanci v Kometě, tak to podle mě chytne za pačesy.
Dá se říct, že mezi vámi byla zdravá konkurence?
Vůbec to nebylo napjaté. Byli jsme kámoši, sedli jsme si hned od začátku. Tým z toho podle mě hodně těžil, protože bylo úplně jedno, kdo nakonec v bráně z nás dvou byl. Myslím, že na nás byl spoleh. Za mě je super mít dobrého parťáka, protože když to někomu nepůjde, tak se můžete vzájemně nahradit. Z tohohle pohledu je to dobré, mezi námi to bylo úplně v pohodě.
Michael Petrásek. | Foto: Jan Gebauer, hokejprerov.cz
Chance ligu jste znovu okusil po dvou letech, naposledy jste v ní nastoupil za Most. Překvapilo vás na soutěži něco?
Abych řekl pravdu, tak ani ne. Když jsem chytal za Most, tak jsme od všech většinou dostávali dardy a bylo to takové trápení. Jediná změna byla, že jsem byl v kvalitním týmu. Hrál se dobrý hokej a měli jsme pohodovou sezonu. Jinak mě to asi v ničem nepřekvapilo.
Se svými výkony jste byl spokojený?
Vždycky to může být lepší. (směje se) Nejlepší to nebylo, vždycky je co zlepšovat.
Přerov po základní části skončil druhý, na čele tabulky byl nejbližším pronásledovatelem Motoru. Čekal jste před sezonou, že by se vám mohlo až tak dařit?
Abych řekl pravdu, tak jsem to vůbec nečekal, že bychom mohli být až tak vysoko. Byl jsem z toho překvapený, ale když jsem postupem času poznal, jak organizace funguje, jací jsou tam trenéři a jaký mají systém, tak by mě nepřekvapilo, kdyby se tam příští rok drželi zase. Vím, jak to tam funguje. Přeju jim hodně štěstí.
„Abych řekl pravdu, tak jsem to vůbec nečekal, že bychom mohli být až tak vysoko.“
V čem podle vás byla síla Zubrů?
Myslím, že ve výborném systému. Pak taky v přístupu klubu, co se týče všech věcí okolo hokeje. Profesionální jednání, rodinná atmosféra, všechno tak nějak dohromady. Navíc jsme chytili začátek soutěže. Samozřejmě se pak hraje dobře, když se získají nějaké body.
Probíhala mezi vámi a Přerovem po sezoně nějaká jednání?
Ano. Já jsem jim řekl, že jdu do Ústí. Z toho moc nadšení nebyli, ale pak přišla koronavirová krize a museli dělat nějaké škrty. Stáli o to, abych tam zůstal, ale byla to nabídka, kterou jsem nemohl přijmout.
Foto: Hynek Haruda, hcverva.cz
V průběhu ročníku jste se objevil i na střídačce Litvínova, když se týmu zranil David Honzík. Byl jste rád, že si na vás klub vzpomněl?
Určitě. Rád jsem kluky viděl, byl jsem tam čtyři roky. Tým se moc nezměnil, až letos to tam trochu prosekali. Byl jsem rád, že jsem se za nimi zase podíval.
Jak na angažmá ve Vervě vzpomínáte?
Jedině v dobrém, dostal jsem šanci v extralize. Jediné, co mě mrzí, jsou zranění, která mě potkávala. Nevytěžil jsem z toho víc, ale byly věci, které jsem nemohl ovlivnit. Bohužel mě trochu zradilo zdraví.
„Nevytěžil jsem z toho víc, ale byly věci, které jsem nemohl ovlivnit. Bohužel mě trochu zradilo zdraví.“
Nyní se po zdravotní stránce cítíte fit?
Momentálně jsem úplně v pohodě. Měl jsem špatné rameno, ale po operaci drží.
Je vaším cílem ještě návrat do extraligy?
Ambice mají být vždycky co nejvyšší. Když to tak momentálně vidím: táhne mi na třicet, nejsem nejmladší a do toho tady máme naše slavné tabulkové hodnoty. Myslím, že to není úplně reálné.
Minulý rok se vám narodil syn. Změnilo to nějak váš pohled na svět?
Asi spíš na hokej. Už to není pupek světa, ten se nám teď plazí po podlaze. Když se mi něco stane nebo se nedaří, tak to neberu tak hrozně. Už se z toho tak nehroutím, že by se dělo něco hrozného. Mám teď jiné starosti.
Share on Facebook
