Loni dárek od dědy, teď Chlapík může MS vybojovat. Udělám maximum, slibuje

Foto: ottawacitizen.com

Patří do skupiny mladých dravců, kteří se touží prosadit v národním týmu. Filip Chlapík má za sebou první sezonu v NHL, teď naskočil do přípravy reprezentace před mistrovstvím světa. A je odhodlán zabrat, aby se do Dánska dostal. "Udělám maximum, je to pro mě velká motivace. Jako kluk jsem s rodiči chodil na Staromák, každý rok jsme koukali u televize. Teď mám šanci, abych si mohl na turnaji zahrát," pochvaluje si.

Fanshop

Účastník dvou šampionátů dvacetiletých měl původně dorazit na pondělní sraz v Pardubicích. Jenže přírodě neporučíte, Chlapík chytil pořádné zpoždění a k týmu s připojil až večer. "Po zápase na farmě jsem chtěl letět z Toronta, ale mělo to zpoždění asi pět hodin a ve Frankfurtu jsem pak nestihl linku do Prahy. Musel jsem čekat asi tři hodiny, takže to bylo trošku složitější," povídá.

Co bylo příčinou? Sněhová bouře, která trápila velkou část Severní Ameriky a Kanady?
Jo jo. Ale já letěl až vlastně den potom. I tak museli hodně letů zrušit. Všechno se odložilo. Nezbylo, než čekat.

Jste hodně unavený?
V letadle jsem toho moc nenaspal, asi jen tři hodiny. Do Pardubic jsem přijel večer, ve středu jsem se probudil asi ve čtyři hodiny ráno a už nemohl usnout. Takže únava tam je, ale pro to není žádná výmluva. Musím se připravit, abych byl stoprocentní.

Splnil se vám díky pozvánce do reprezentace sen? Asi parádní pocity po úvodním tréninku, co říkáte?
Přesně tak. Snažil jsem se to udělat na maximum, byť to bylo hodně náročné. Ale všechno v pohodě.

Kdy jste se dozvěděl o nominaci?
Po skončení sezony v Ottawě mi zavolal pan Fischer s tím, že by byla šance zabojovat o místo pro mistrovství světa. Pak jsme se ještě potkali osobně v Detroitu, bavili jsme se o detailech. To jsem se pak dozvěděl všechny podrobnosti.

V letošní sezoně jste se prosadil do NHL, teď i do reprezentace. Je to zlomový rok?
Dá se to tak říci. V Ottawě jsem dostal příležitost na 20 zápasů. Klub teď bude předělávat tým, myslím, že je šance, abych se tam usadil na celou sezonu  Záležet bude jenom na mně.

Na co nejraději vzpomínáte?
Určitě na první zápas v NHL. Vybavuju si, jak se mi klepaly nohy. Jak jsem tam stál a byl ze všeho vyjukanej (usměje se). Pak mám v hlavě, jak jsem dal první gól, na to asi nikdy nezapomenu. Ale pamatuju si každé utkání, všechny důležité momenty. Byla to speciální sezona.

Co předcházelo vaší první pozvánce z farmy ke startu v NHL?
Den před zápasem onemocněl Kyle Turris. Z klubu mi zavolali asi v osm hodin večer, další den se hrál zápas. Že prý mám nastoupit. Cestoval jsme tedy do Ottawy, absolvoval ranní rozbruslení a večer pak šel hrát. Všechno hrozně narychlo, ani jsem to pořádně nestihl vstřebat.

Co člověku bleskne hlavou, když dokáže naplnit životní metu?
Předtím jsem hrál přípravné zápasy, nebylo to tak, že bych byl vyloženě vyjukaný. Ale pořád šlo o první zápas, chtěl jsem hrát tak, aby se mi to povedlo. Snažil jsem se neudělat žádnou chybu.

Do NHL i reprezentace se tlačí mladí Filipové - vy, Zadina, Chytil. Spojuje vás energie a dravost?
Mladých kluků je tam víc. Ale je vtipné, že jsme všichni Filipové. Chytil už do NHL nakoukl, Zadina tam brzy bude. Je super, že takhle mladí kluci dostávají šanci. Pro český hokej určitě dobře.

Budete před premiérou v národním týmu nervózní?
Myslím, že už asi ne. Možná se nějaká objeví. Když hraju pro Česko, za svoji zem, vždycky to je speciální. Ale nějak víc nervózní asi nebudu.

Čím chcete přesvědčit trenéry, aby vám dali šanci na mistrovství světa?
Chci hrát svoji hru, nic zásadního neměnit. Musím ukázat, co ve mně je. Ale hlavně nesmím být někdo jiný. Říkali mi to i v Ottawě: zůstanu sám sebou. A buď se jim budu hodit, nebo ne.

Šance určitě bude. Hráči jako Kovář nebo Radil se omluvili, národní tým prochází určitou generační obměnou.
To asi ano, ale na konci to bude o tom, kdo na to má. A kdo ne. Pan Jandač by nevzal mladšího hráče, který by na to neměl. My mladí musíme přesvědčit a říci si o místo.

Sledoval jste v minulosti mistrovství světa?
Pamatuju si, jak jsem byl menší a s rodiči chodil na Staromák. Každý rok jsme koukali na televizi. Loni jsem byl s tátou a s dědou na mistrovství světa v Německu.

Asi vás tehdy nenapadlo, že za rok přijde příležitost dostat se na šampionát.
Nad tím jsem vůbec nepřemýšlel. Jeli jsme se kouknout na finále Kanada – Švédsko, já to dostal k narozeninám od dědy. Teď mohu o turnaj zabojovat, z čehož byl děda úplně nadšený. Sleduje to každý rok a hodně prožívá.

Když to vyjde, tak ho na oplátku pozvete do Dánska, ne?
Přesně tak (směje se). Ale teď tak daleko nemyslím. Máme před sebou turnaj v Pardubicích, určitě budu potřebovat několik lístků. Dorazí kamarádi, babičky, celá rodina. Přece jen jsem už v Česku nehrál zápas asi čtyři roky, takže mě všichni chtějí vidět.

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz