Parta mě strašně zklamala, říká Tvrzník. Spousta věcí se musí změnit
Foto: levé foto Karel Vaculík, hc-havirov.cz
Jedním z důvodů nepovedené sezony Litoměřic byla atmosféra v kabině. „To je věc, kterou těžce nesu doteď. Co se týká vztahů mezi hráči to byla nejhorší kabina za celou dobu působení Stadionu v první lize," řekl otevřeně Daniel Tvrzník, sportovní manažer a trenér kališníků.
Co se vám vybaví jako první, když se řekne sezona 2015/2016?
Trápení a neúspěch.
Bylo něco, co vás potěšilo?
U nás v Litoměřicích to byla průměrná návštěvnost, která neklesla. A to je asi tak všechno.
Co byste nyní jako manažer udělal jinak?
Těchto věcí je spousta. Chyby se staly už na začátku – tým nešel do sezony stoprocentně připravený. V tom smyslu, že jsme měli úzký kádr. Okolo Vánoc jsme se my i Hradec potýkali s marodkou. Do kupy jsme tehdy dali sotva tři pětky. Právě tam se sezona lámala. Měli jsme mít širší kádr, aby hráči, kteří se vraceli po zranění, měli čas na dotrénování a nemuseli třeba už po týdnu naskočit do hry. Nechci říct, že to bylo podceněné, ale s Hradcem Králové jsme spolupracovali první sezonu. I pro Mountfield to bylo nové, na podobné úrovni spolupracoval s prvoligovým týmem poprvé, takže pořádně nevěděl, jak je WSM Liga náročná soutěž.
„Co se týká vztahů mezi hráči to byla nejhorší kabina za celou dobu působení Litoměřic v první lize."
Pan Sadil, předseda klubu, se zmínil, že týmu chybělo srdíčko. Kabina prý navíc nepřijala Tomáše Krále. V týmu tedy asi nebylo vše v pořádku.
To je věc, kterou těžce nesu doteď. Co se týká vztahů mezi hráči to byla nejhorší kabina za celou dobu působení Litoměřic v první lize. Alespoň já to tak vidím. A nebylo to jenom o tom, že nepřijala Tomáše Krále. Vztahy v kabině nebyly dobré obecně. Především mladší hráči si mysleli, že když přijdou do první ligy z juniorky nebo po pár minutách v extralize, že si tady z nich všichni sednou na zadek a nemusí pracovat. Takhle to ale nefunguje. Chyběl mi od nich respekt ke spoluhráčům, trenérům nebo zaměstnancům. Jsem z toho strašně zklamaný. Řekli jsme si, že jestli chceme pokračovat ve spolupráci, tak se musí spousta věcí změnit. Pracujeme na tom, aby se to už neopakovalo.
Spolupráce s Hradcem bude pokračovat. V jaké podobě?
To se momentálně řeší. Zatím nedokážeme říct, kdo všechno u nás bude působit. Do přípravy se zapojí zhruba deset kmenových hráčů Hradce, většina z nich na zkoušku. Začneme pracovat s trochu širším kádrem. Loni jsme totiž přípravu zahájili s dvaceti lidmi, ale do základní sestavy se nakonec dostali jen tři. Letos chceme, aby jádro mužstva, tedy takových dvanáct až patnáct hráčů, o nichž víme, že v týmu zůstanou, bylo v Litoměřicích už na začátku přípravy. Zároveň by to prospělo kabině. V loňské sezoně jsme de facto čtyřikrát stavěli nový manšaft, ani to partě nepomáhalo. Ale znovu opakuji, především mladší hráči musí zlepšit přístup v tréninku a svoje stravovací a regenerační návyky. My s nimi pracujeme a mluvíme o tom. U těch, kteří si to neuvědomí, bude mít kariéra rychlý konec.
„Mladší hráči musí zlepšit přístup v tréninku a svoje stravovací a regenerační návyky. U těch, kteří si to neuvědomí, bude mít kariéra rychlý konec."
Hradecká mládež je na vzestupu. Nouzi o šikovné mladíčky, zdá se, mít nebudete.
Doufám, že ne. Věřím, že kluci extraligovou perspektivu mají, že se tady vyhrají, budou mít kvalitní přípravu a potvrdí předpoklady. My teď musíme vytvořit jádro týmu, jakýsi základ ze zkušenějších hráčů, kteří mužstvo potáhnout a od kterých se budou ti mladší učit. Kdyby si někteří z nich vzali příklad z tréninkové píle Aleše Pavlase nebo Davida Švagrovského, jsou dnes třeba dál než jsou. Od toho jsme tady ale my, trenéři, abychom to kluky naučili a dostali jim to do hlav. I proto jsme rozšířili realizační tým o mentálního kouče. Ve světě je to běžné a věřím, že se na to kluci nebudou koukat skrz prsty a přistoupí k tomu s tím, že jim to může pomoct.
Novým generálním manažerem se stal Jan Fišera. Jaký dopad to bude mít na litoměřický klub?
Víme, že máme v určitých oblastech rezervy. Například v práci s partnery a fanoušky, v marketingu nebo PR. Honza Fišera má v hokejovém prostředí výborné jméno a je schopný organizátor, takže doufám, že se v těchto věcech posuneme.
K vám osobně. Jste trenérem A-týmu, sportovním manažerem a vedete i žáčky. Na nedostatek pracovního vytížení si asi stěžovat nemusíte, že?
Musím to zaklepat, ale tato práce mě naplňuje. Jsem moc rád, že můžu v hokeji působit, už odmalička je to můj koníček. Samozřejmě je toho hodně, ale myslím si, že i další kluby začnou mít sportovního manažera a trenéra v jedné osobě.
To, že tady pomáhám s pátou a šestou třídou, je úplně něco jiného než stresy u áčka. Je radost s dětmi pracovat. V mládeži mám navíc syna, který je brankář a chce strašně chytat. Nechci říkat bohužel, zaplaťpánbůh ho to baví. Mě jako bývalého útočníka ale trochu mrzí, že gólmani jsou přece jen trochu jiný sport a já mu toho nemůžu až tolik předat. Spoléhám tak na kolegy, že mu pomohou, aby hokejově rostl, dál ho to bavilo a třeba z něj byl jednou kvalitní brankář.
Tím, že toho mám hodně, trochu trpí rodina. Manželka mi říká, abych se na ten zimák odstěhoval, že stejně domů chodím akorát přespat. Ale jsme hokejová rodina, takže to zvládáme. A kdyby mě hokej nebavil, tak bych to nedělal.
„Manželka mi říká, abych se na ten zimák odstěhoval, že stejně domů chodím akorát přespat."
Je něco, co vás v českém hokeji štve a co byste chtěl změnit?
V Litoměřicích působím deset let a musím říct, že podmínky českého hokeje se za poslední roky neskutečně zvedly. Před deseti lety v podstatě trénovali rodiče. Také podmínky pro mládež jsou na většině stadionů neporovnatelně lepší. Český svaz ledního hokeje pomáhá klubům ve vzdělávání trenérů, aby se postupovalo podle nejnovějších trendů, nebo s výstrojí pro hráče. To, že neustále slyším kritické hlasy, jak se dělá hokej špatně, a to především od lidí, kteří mají hokej jako byznys a nedělají ho jen pro radost, mi strašně vadí. Řekl bych, že se hokejové prostředí hodně pročistilo a pracuje se mnohem lépe. Ale místo toho, abychom tady vytvářeli pozitivní atmosféru a ještě se zlepšovali, samozřejmě vždy je co zlepšovat, tak se tady neustále hází špína. Je to taková blbá česká povaha. Co se týká první ligy, tak jsme volali, aby došlo k její medializaci a propagaci. Na tom se za poslední rok zapracovalo. A pokud se zapracuje i na rozhodčích, tak můžeme být spokojení.
Foto: Michaela Luňáčková, hclitomerice.cz
Vaše soupiska se už zaplňuje. Chybí na ní ale Tomáš Horna nebo Jan Berger. Znamená to, že v klubu končí?
Pracujeme s jedním z nejnižších rozpočtů v první lize a s ohledem na to tvoříme kádr. Honzu Bergra i Tomáše Hornu bychom tady třeba rádi viděli, ale v tuto chvíli je náš rozpočet napnutý. Je více jmen z loňského kádru, která na soupisce chybí, jenže finance hovoří jasně. Neříkám ale, že se tady ještě nemohou objevit. Smlouvu jsme zatím prodloužili s Alešem Pavlasem, Jakubem Šulcem, Davidem Švagrovským nebo Jaroslavem Kallou. To je to jádro, které jsme chtěli udržet. V příštím týdnu pak oznámíme minimálně čtyři nové hráče. Doufám, že budou posilami v pravém slova smyslu. Můžu naznačit, že jsou to zajímavá jména jak pro nás, tak pro fanoušky. (Do Litoměřic zatím zamířili Smetana, Paločko, Jebavý, Veselý, Šťastný a Bažant, pozn. redakce).
Velký progres loni nastal u Zdeňka Doležala. Bude hrát v extralize?
Zdeněk je hráčem Sparty a v tuhle chvíli se řeší jeho další působení. Můžu potvrdit, že je v našem hledáčku. My teď hlavně musíme vyřešit základní věci s Hradcem Králové, jak vlastně ta spolupráce bude vypadat. Podle toho a samozřejmě také podle našeho rozpočtu se uvidí, jak kádr doplníme. Na druhou stranu musíme koukat nejen na sportovní hledisko, ale i na kabinu. Poučili jsme se, že jenom hvězdy, nebo rádoby hvězdy, výsledek neudělají. Potřebujeme, aby tým fungoval v každé minutě sezony. Hráči, kteří se tomu nechtějí přizpůsobit a nebudou ochotní se pro tým obětovat, tady místo mít nebudou. Samozřejmě hokejistu, který udělá osmdesát bodů za sezonu, by chtěl mít každý. Těch ale v první lize moc není. Naopak hráčů, kteří se pohybují mezi dvaceti a třiceti body, je hodně. A my se pak koukáme na právě na charakter. Například když jsme si dělali statistiku zblokovaných střel, tak někteří útočníci, kteří pravidelně naskakovali do oslabení, zblokovali za půl sezony tolik střel, jako Aleš Pavlas nebo Milan Toman za jediný zápas. Takové hráče tu nechceme.
„Myslím si, že i v příští sezoně budeme mít ambice na čtvrtfinále."
Dá se už hovořit o cílech pro příští sezonu, nebo je na to čas?
Myslím si, že na to je ještě brzy. V tuto chvíli musíme doplnit rozpočet a podle něj vytvořit kádr. Pak můžeme hovořit o konkrétních cílech. Když nebudu brát nováčkovskou sezonu, tak ta letošní byla naše nejhorší. Progres, který jsme udělali, se zastavil. V posledních letech bylo naší metou čtvrtfinále. To se nám letos nepovedlo, navíc ani základní část jsme neměli nijak povedenou. Každopádně si myslím, že i v příští sezoně budeme mít ambice na čtvrtfinále.
Foto: Lubomír Tesař, lhkjestrabi.cz
Dále čtěte:
MOST: » Liga v Mostě zůstane, říká Slavíček. Chce zapracovat na návštěvnosti
HAVÍŘOV: » Rimmel: Jednáme se Semanem. Laco zůstává, Meidl s otazníkem
MOTOR: » O Straku máme zájem, říká Bednařík. Na návrat Kutláka to nevypadá
TŘEBÍČ: » Horší časy nepřicházejí, říká Čapek. Třebíč propojí herní systém s Brnem
PŘEROV: » Je důležité, aby zůstal Klimeš, ví Svoboda. Jedná s Pláškem
PROSTĚJOV: » Vykoukal otevřeně o rozhodčích a systému: Nutí brát cizince
ÚSTÍ N/L: » Čaloun: Děti mají sportovat, ne čučet do mobilu a trávit dny na Facebooku
KLADNO: » Patera: Sháníme typy pro play off. To letošní nám krutě nevyšlo
Share on Facebook
