Občas se mi rozpadá svět, přiznává Franzen. Trpí posttraumatickou poruchou

24. prosince 2018, 16:49

Šimon Rogner

• Zahraničí
• Detroit Red Wings

Peníze, sláva, radost z vítězství, ale i pochroumané zdraví, bohužel občas i to psychické. Profesionální hokejisté rozhodně nežijí lehký život, a ne vždy si můžou po konci kariéry oddychnout a užívat si odpočinku. Své o tom může vyprávět bývalý útočník Detroitu Johan Franzen, který v nedávném rozhovoru mimo jiné řekl, že se mu „občas rozpadá svět.“ Připomeňme, že devětatřicetiletý Švéd musel svoji kariéru ukončit před třemi lety kvůli otřesu mozku, nyní se léčí s posttraumatickou stresovou poruchou a depresemi.

„Občas se mi rozpadá celý svět a já nedokážu vidět světlo na konci tunelu,“ řekl Franzen v rozhovoru s novinářem Gunnarem Nordströmem ze švédského deníku SportExpressen. „Jediné, co mohu v tu chvíli dělat, je ležet v posteli a spát. Vezmu si pak antidepresiva a snažím se cítit lépe. Rychle se to ale znovu zatmaví. Velmi zatmaví.“

Franzen, který dnes slaví narozeniny, utrpěl během svých deseti sezón v NHL několik otřesu mozků, ten poslední v lednu 2015. V říjnu téhož roku ještě nastoupil do dvou utkání, naposledy 10. října proti Carolině. To byl však jeho poslední zápas, do dalších už nezasáhl a Detroit ho od té doby každoročně umisťuje na listinu dlouhodobě zraněných hráčů. Kontrakt mu totiž platí až do konce sezóny 2019/20.

O Franzenových problémech se už nějakou dobu ví. V květnu je na svém blogu popsala jeho žena Cissi, konkrétně zmiňovala cestu se svým manželem a dvěma dětmi do Denveru, kde se Franzen podroboval léčení. Všechny problémy ale zatím bohužel nevyřešilo.

„Většinu času se pohybuju správným směrem, ale když se cítím hůře, nevidím nic pozitivně. Skoro se pak vzdávám. A je to dokonce ještě horší, protože jsem si zrovna předtím myslel, že jsem se chvíli cítil lépe,“ vypráví rodák z Landsbro s tím, že občas zapomíná i jména: „Je to trapné. Jeden den mluvím s nějakým člověkem a druhý den už nevím jeho jméno.“

Existuje tedy kromě pokračující léčby nějaká cesta ven? Pomoci by prý mohl návrat do Švédska. „Pořád mám spoustu dobrých vzpomínek z Detroitu, ale poslední roky toužím po návratu domů. Nechci být uvnitř těchto zdí. Prožil jsem tady tolik úzkosti, paniky a depresí,“ a navrhuje řešení: „Chodívával jsem do hor. Jakmile vidím hory, tak se cítím lépe.“

Share on Facebook Share on Twitter

• Zahraničí
• Detroit Red Wings