Obránce, co táhne ofenzivu. Do dorostu jsem byl útočník, přiznává Trončinský
Foto: hcdynamo.cz
Nikdy mu nebylo cizí z obrany kopnout do vrtule a podpořit útok. V letošní sezoně pardubický zadák Marek Trončinský ukazuje své ofenzivní schopnosti v plné parádě. Na svém kontě má aktuálně 35 bodů, táhne produktivitu beků celé soutěže a také svého mužstva. Nebylo divu, že v anketě Hvězda měsíce ledna obdržel nejvíc hlasů. „Do dorostu jsem hrál útočníka, pak jsem šel na beka,“ prozradil 29letý hokejista pro Hokej.cz.
V prvním měsíci nového roku 2018 byl famózní, kanadské body mu do statistik přibývaly s ohromnou lehkostí. Nakonec jich v lednu nasbíral 13 (1+12) v 10 zápasech. Na obránce vskutku výjimečný počin. „Lepší měsíc jsem v životě určitě nikdy neměl. Z bodového hlediska byl vůbec nejlepší,“ nechal se slyšet Marek Trončinský poté, co se o výhře v anketě dozvěděl.
Až na jeden bod zapisoval body do statistik díky asistencím. „Některé body jsem nasbíral díky tomu, že někdo tečoval, nebo dorážel moje střely. Něco zkrátka byly takové šmudly, něco jsem nahrál hezky. Myslím, že to bylo tak půl na půl,“ usmíval se. Pohled na statistiku kanadského bodování ho těší. „Jsem za to rád. Raději ale budu, když to dotáhneme co nejdál jako tým,“ upřednostňuje vcelku pochopitelně týmový úspěch.
Pořadí ankety Hvězda měsíce ledna:
Marek Trončinský (Pardubice) – 383 hlasů
Jakub Krejčík (Brno) – 251
Tomáš Mertl (Plzeň) – 66
Jak už bylo řečeno, Trončinský kraluje bodování beků v celé lize o dva body pak vede produktivitu pardubického Dynama. A ještě jedna věc tu je. Už o sedm bodů pokořil své osobní maximum, které ze sezon 2011/12 a 2015/16 činilo 28 bodů. Jsou pro něj tyto milníky motivující? „S jídlem roste chuť. Každý chce udělat co nejvíc pro mužstvo a je jasné, že čím víc bodů budu mít já osobně, tím víc gólů a vítězství budeme mít,“ konstatoval.
Při pohledu na jeho bodové zápisy se vkrádá na mysl otázka, jestli hra v obraně Marka Trončinského vůbec baví. „Baví mě útočit z pozice obránce. Raději útočím do rozestoupené obrany, než se někde s někým přetahovat,“ usmál se. Něco skrytého ale v jeho útočných dovednostech je. A mnohé to vysvětluje. „Do dorostu jsem hrál útočníka, pak jsem šel na beka.“
„Baví mě útočit z pozice obránce. Raději útočím do rozestoupené obrany, než se někde s někým přetahovat.“
Do dorosteneckých let se rodák z Ústí nad Labem vrátil těsně před koncem minulého roku. Dva dny po Štědrém dni nastoupil v Plzni na pozici křídla třetího útoku. „Jak už jsem řekl, útočit z pozice útočníka je rozdílné, ale bavilo mě to. Snažil jsem se to hlavně moc nekomplikovat. Myslím, že jsme to zvládli docela dobře,“ dodal.
Když se řešilo, kdo na ledě Škody bude za zraněné útočníky alternovat, byl první na ráně? „Pokud se dobře pamatuju, něco takového jsem v autobuse prohodil,“ smál se. „Na útočníka mohl jít ještě Hraboš (Josef Hrabal), který s námi byl chvíli. Rozhodovalo se mezi námi,“ prozradil zajímavost. Láká ho vyzkoušet si pozici útočníka znovu? „Samozřejmě bych byl rád, kdybychom byli kompletní a tohle už se řešit nemuselo.“
Jeho výkony jsou pro Pardubice důležité. Jsou jedním z důvodů toho, že Dynamo, pro někoho možná překvapivě, sahá dokonce po přímém postupu do čtvrtfinále. Ještě ale není úplně hotovo. „Musíme zvládnout první zápas po olympijské přestávce, to bude důležité. Chceme si to uhrát sami. Nechceme čekat na to, až se ostatní týmy pobijí,“ podotkl Trončinský.
Share on Facebook
