Pauza od hokeje? Nejel přes to vlak, ví Kindl a mluví o Plzni i Detroitu
Foto: Marek Švamberg, hcplzen.cz a sumperk.cz
Byl součástí slavné éry Detroitu, v roce 2008 dovezl ukázat slavný Stanley Cup i do Pardubic a Šumperku. Přesto si nebyl jistý, zda tak vůbec učiní, protože byl členem širšího týmu. Současný kapitán Plzně Jakub Kindl v rozhovoru vypráví nejen o zkušenostech z NHL, ale také o svých ambicích a Davidu Jiříčkovi.
Do Česka se vrátil v roce 2017 ze zámoří po 351 zápasech v nejlepší hokejové lize světa: šel do Plzně, po dvou letech přešel do německé ligy, kde hrál za Kölner Haie.
K indiánům se sice na letošní sezonu vrátil, ale minulý ročník neodehrál 34letý Kindl ani jeden zápas...
Jakube, proč jste nikde nehrál?
Nebylo to tak, že bych se válel někde u moře a nic nedělal. Bylo tam hodně okolností – covid, různé restrikce v zemích a manželka byla těhotná. Bylo náročné rozhodnutí jít hrát někam sám bez ní. Plno věcí mi říkalo, abych do Evropy nešel. Ale Amerika byla docela v normálním stavu a já jsem se mohl připravovat na ledě nebo v posilovně.
Takže jste poctivě trénoval i tak…
Jo, makal jsem na sobě, ale na konci listopadu jsem udělal rozhodnutí, že bude lepší sezonu vynechat. Stejně to bylo pozastavené a rozkouskované, podle mě to bylo správné rozhodnutí.
„Manželka porodila v půlce března a uzávěrky byly stejně hotové. Nějaké spekulace byly, ale nešlo od ní odletět."
Nebylo vůbec ve hře, že byste to na závěr sezony někde zkusil?
Bylo to těžké no… Manželka porodila v půlce března a uzávěrky byly stejně hotové. Nějaké spekulace byly, ale nešlo od ní odletět. Přes některé priority nejel vlak. Hokej je krásný sport a baví mě, ale rodina je na prvním místě. Já jsem získal naopak síly a ani toho nelituju.
Pomohl jste manželce s povinnostmi po porodu?
Jo, určitě. Byl jsem rád, že jsem byl součástí celého koloběhu. Je to nová zkušenost a je to bomba. Budu se snažit hrát hokej co nejdéle, ale životní priority jsou někdy důležitější.
Foto: Aleš Krecl, Český hokej
Pak jste ale ohlásil comeback k hokeji, když jste se vrátil do Plzně.
V hlavě jsem měl furt, že hokej hrát budu a po fyzické stránce jsem neměl problém. Věděl jsem akorát, že to bude těžší skrz herní praxi. Vy můžete makat v posilovně nebo jezdit rovinky na ledě, ale bez zápasů to trošku trvá, než se do toho dostanete. Tohle se mi potvrdilo na začátku sezony, kdy to ode mě nebylo optimální. Čím jste navíc starší, tak tím déle se do toho dostáváte…
A proč jste si vybral Plzeň?
Zaprvé jsem si to tady strašně oblíbil, když jsem tady měl příležitost hrát před dvěma lety s bráchou. Město – fanoušci – klub – vše je super. Já jsem trávil rád hodně času v jednom klubu a nebylo to tak, že bych někde furt pendloval. Nikdy mi nepřišlo přitažlivé si od začátku budovat někde nové jméno či resumé. Kam jsem přišel, chtěl jsem tam vydržet co nejdéle. V Plzni to bylo to samé, vybudoval jsem si dobré zázemí a přirostlo mi to k srdci. Neuvažoval jsem ani, že bych šel někam jinam. Plzeň pro mě byla na prvním místě.
„Neuvažoval jsem ani, že bych šel někam jinam. Plzeň pro mě byla na prvním místě."
V jaké části města bydlíte?
Honza Kovář si tady postavil v centru města mrakodrap, tak jsme si od něj vzali jeden byt. (usmívá se) Bomba lokalita! Pendlujeme mezi Plzní a Prahou, moc si to tady s manželkou i malým užíváme. Nemůžu říct nic špatného.
Trávíte také čas na Floridě, kde jste dříve v NHL hrál?
Dva roky jsem tam působil a oblíbil jsem si tohle místo, ale spíš jsme se usadili v Michiganu, kde jsme se s manželkou potkali a já tam strávil většinu mé kariéry. Kdykoliv tedy skončí sezona, tak se sbalíme a jedeme směr Detroit.
Jak se líbí vaší manželce v Česku a jak to má s dorozumíváním, když je cizinka?
Je z Černé Hory, poznali jsme se v Americe, kde je velká kolonie Černohorců a Albánců. Ona umí srbsky, což je blízko k češtině a není tam problém, ona rozumí. Jak tady trávíme delší dobu, tak jí to jde více a více.
Foto: Marek Švamberg, hcplzen.cz
Pojďme zpět k hokeji. Týmově se vám daří, asi se moc nečekalo, že budete takhle nahoře. Panuje spokojenost, že?
Přesně tak, jak říkáte. Moc lidí nám nevěřilo od začátku sezony – odešel top player Milan Gulaš nebo trenéři, kteří zde byli dlouho. Nebyli jsme ani moc pod tlakem a my najednou hrajeme v první čtyřce a je leden… Sezona je dlouhá a může se toho stát hodně. Co jsem posbíral zkušenosti ze zahraničí, tak se držím hesla: Mít důležitý začátek sezony. Jak máte nahraný start, můžete si pak dovolit výpadek, který každého stejně potká.
Vás kabina před sezonou zvolila dokonce za kapitána. Naposledy jste měl céčko na dresu na MS juniorů…
No, moc si toho vážím – vést takový klub… Přede mnou tu byly persony jako Gulaš, Kratěna, Kadlec, Straka… Je to čest, já tomu nešel vyloženě naproti, ale když Guli odešel, tak tady chyběl lídr, který by s kabinou mluvil a žil. Já se toho nikdy nebál. I když jsem byl v Americe, tak jsem se snažil komunikovat.
„Já byl vždy rád, když se spoluhráčovi dařilo a asi i z toho důvodu mě zvolili – že jsem dobrý člověk a šel jsem příkladem."
Je to teď pro vás velká čest, že?
Vážím si toho. Kluci mě znali, když jsem zde hrál a ví, že jsem byl pracovitý a snažil jsem se pomáhat. Po kolenou jsem nechodil, aby mě zvolili za kapitána. Oni ví, jaký jsem – já byl vždy rád, když se spoluhráčovi dařilo a asi i z toho důvodu mě zvolili – že jsem dobrý člověk a šel jsem příkladem.
Na podzim jste se ale zranil a kapitánství převzal Peter Čerešňák. Jak mu to šlo?
Čerko je tady šestým rokem. My jsme si hlasovali mezi sebou v létě, kdo bude kapitánem. Já volil jeho, Čerko zase mě. (usmívá se) On strašně vyspěl od té doby, co jsem tady nebyl. Je neskutečný lídr a hráč, sami to vidíte, jak se mu daří.
Ano, i když je bek, tak je nejlepším nahrávačem celé soutěže. Málem ale v prosinci odešel do KHL.
Jednou nohou byl v Rusku. Byli jsme z toho špatní, že odchází, ale na jednu stranu jsme rádi, že zůstal. Takový hráč by nám v play off chyběl… Je nenahraditelný. Přejeme mu, aby se mu dařilo všude, kam by šel, ale teď je tady s námi a jsme za to rádi.
Foto: hcplzen.cz
Ještě můžeme zmínit jedno jméno – 18letý David Jiříček má před sebou asi velkou kariéru. Na MS juniorů se ale zranil.
Když jsem sem přišel v létě, tak jsem ho začal sledovat a má vše před sebou. Je parádní bruslař a krásně hraje s pukem. Má parametry na to, aby mohl být v NHL. Dostává i spoustu prostoru, a není to tím, že by byl nějak prosazován. On vyniká a hrál vždy zaslouženě. Snad ho vezme Detroit, kde žijeme, tam bych mu mohl pomoci se rozkoukat. Je to nadsázka samozřejmě… (směje se) On bude vysoko draftovaný. A jeho absence? Je to škoda. Doufejme, že se nám vrátí na play off, má vše ve svých rukách, je pracovitý a skromný.
„My mu hlavně musíme koupit nějaký jednoduchý slovníček od první třídy, takže mu říkám: Jířo, musíš umět mluvit anglicky, tohle tě nemine."
Vy jste v NHL odehrál 351 zápasů. Ptal se vás David na rady ohledně zámoří?
My mu hlavně musíme koupit nějaký jednoduchý slovníček od první třídy, kde jsou věci jako stůl nebo židlička. (směje se) Chudák ještě neumí anglicky, takže mu říkám: Jířo, musíš umět mluvit anglicky, tohle tě nemine a čím se lépe připravíš tady, tak to bude pro tebe jednodušší. Ale on je pracovitý, snad si ještě zahraje s námi předtím, než odejde do Ameriky… Když bude vysoko draftovaný, tak oni budou chtít, aby se adaptoval na ligu třeba v AHL. Je možné, že to jsou teď pro Jirku poslední měsíce v Plzni…
Když jste se vrátil ze zámoří, pociťujete třeba, že jste o něco pod menším tlakem?
Já mám pořád ambice, abych byl co nejlepší a abych odevzdal pro tým maximum. Není to tak, že bych se sem šel „vyprdět“ na konci kariéry, to vůbec ne. Rád bych tady něco vyhrál, vždy jsem byl soutěživý a baví mě to. Hokej je pořád stejný, akorát hráči z NHL jsou odskočenější – rychlejší – šikovnější. Extraliga je ale vyrovnaná, to můžeme sledovat i z tabulky. Zápasy rozhodují detaily, ať už hrajete i s Kladnem nebo Zlínem.
„Není to tak, že bych se sem šel vyprdět na konci kariéry, to vůbec ne. Rád bych tady něco vyhrál, vždy jsem byl soutěživý a baví mě to."
Vy jste měl svou roli v NHL někdy složitou. Bylo to často nahoru dolů, že? Když to vypadalo dobře, poslal vás tým na farmu…
Jo, bylo to tak, ale nic bych neměnil. Vždy to bylo z nějakého důvodu a některé věci jsem nemohl ovlivnit. Naopak Detroit mě udělal v hlavě silnějším – musel jsem bojovat o sestavu, a tak to je! Tuhle mentalitu jsem se snažil dovést i sem do Evropy.
Sice jste někdy moc nehrál, ale Red Wings tehdy byli na vrcholu a kolem vás byli Datsyuk, Zetterberg či Lidström.
Čím jsem starší, tak si to uvědomuju víc a víc, co jsem dokázal a že jsem byl součástí Detroitu, který byl v té době nejlepší v éře. Nebylo jednoduché se dostat nahoru, neberu to tak, že kdybych byl jinde, tak bych hrál víc. Jsem pyšný na to, co jsem dokázal.
Foto: sumperk.cz
Dokonce jste mohl pozvednout Stanley Cup v roce 2008, ale neudělal jste tak.
Ano, ale já pak měl Stanley Cup na půl dne doma a byla to bomba. V té době jsem uvažoval, zda bych si ho měl vůbec přivést… Měl jsem v hlavě zafixované, že jsem nehrál žádný zápas a nezasloužím si to. Ale pak jsem si povídal: Co když se k němu tak blízko už nedostanu? Proč ho nevzít domů a neukázat ho lidem? Nakonec jsem ho tedy vzal. A je dobře, že jsem se takhle rozhodl, ničeho nelituju.
Byl váš důvod k návratu do Plzně i to, abyste získal týmovou trofej, na které byste se hodně podílel?
Proto jsem tady. Tady je laťka nastavena hodně vysoko a sami víte, že Plzeň nikdy nebyla týmem, který by podepisoval nějaké superstar. Sparta nebo Třinec mají o hodně větší rozpočet, tady je to skromnější, ale za poslední roky se stejně hraje nahoře. Z hráčů se tady vyždímá maximum. I mě to v kariéře posouvalo dál, lidi to ani neví, jak jsme skromný celek. Pomáhalo mi to i po osobní stránce.
„V té době jsem uvažoval, zda bych si ho měl vůbec přivést… Ale pak jsem si povídal: Co když se k němu tak blízko už nedostanu?"
Na závěr: váš brácha hraje letos Chance ligu za Šumperk. Šel byste si s ním ještě někdy zahrát?
Samozřejmě jsme spolu už hráli, což byl můj sen. Takových možností není moc, abyste hrál v jednom týmu s bráchou. Byl to jeden z mých největších highlightů v celé kariéře… Jsem s ním v kontaktu denně. Nevím, že by to ještě vyšlo, ale nikdy neříkej nikdy! Zatím nebudeme ale předbíhat.
Foto: Marek Švamberg, hcplzen.cz
Share on Facebook
