Střondala o Třebíči, budoucnosti i své výšce. Proč hecoval Malíka?
Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz
Vojtěch Střondala před lety nezvolil zahraniční cestu, ale zůstal v Česku. Před sebou má jednadvacetiletý útočník poslední rok smlouvy s Kometou a bude bojovat, aby se do extraligy prosadil nastálo. V rozhovoru povídá o svých cílech, výhodách nebo nevýhodách menší postavy a letošní sezoně, kterou strávil v Třebíči.
Po třech letech zavítal mládežnický reprezentant zpět do Třebíče, kam byl poslán z Komety. Základní část se začala vyvíjet pro Horáky skvěle, ale ve čtvrtfinále tým z Vysočiny vypadl se Sokolovem.
„Mrzí mě to hodně. Myslím si, že jsme měli na víc. Mohli jsme jít dál, věřili jsme si na to. Bohužel ale, takhle to v hokeji někdy je,“ říká rodák z Ostravy.
„Doteď si to nemůžu vysvětlit, proč jsme nepostoupili,“ zamýšlí se malý, ale šikovný útočník.
Jak jste si v klubu vyhodnotili sezonu?
První třetina soutěže byla neskutečná. Užíval jsem si každý zápas, na klucích bylo vidět, že si věří a že je to fakt baví. Vzájemně jsme si věřili a věděli jsme, že můžeme hrát vysoko. Vážili jsme si toho. Pak to šlo ale dolů.
Proč?
Někteří hráči asi byli spokojeni s tím, kde jsme byli. Šlo to dolů, pořád jsme byli v top trojce, ale zápasy to byly už jiné. Soupeři se uměli na nás připravit a nám to dělalo velký problém. Navíc nám odešlo pár hráčů do extraligy, třeba Martin Dočekal, ten by nám moc pomohl. Ještě si myslím, že někteří hráči nedostávali takový prostor, jaký by měli.
„Někteří hráči asi byli spokojeni s tím, kde jsme byli. Ještě si myslím, že někteří hráči nedostávali takový prostor, jaký by měli."
Jaké byly důležité momenty ve čtvrtfinále? Napadá mě třeba branka Sokolova v poslední sekundě první třetiny v úvodním zápase.
Já jsem první zápas nehrál a ani jsem ho nesledoval. Byl jsem na pohřbu… Třetí zápas v prodloužení jsme měli hrát jinak. Měli jsme si puk více podržet. Nepohlídali jsme si určité hráče…
Vypadly také Litoměřice, za které jste v minulosti hrál. Překvapilo vás to?
Ano, překvapilo. Celou sezonu hrály na prvním nebo druhém místě. Měly zkušené hráče… Takový je ale hokej. Základní část je úplně jiná. V play off jsou pak odlišné zápasy a musíte se na to soustředit úplně jinak.
Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz
Velké ambice měla Poruba, kde jste vyrůstal. Ale ani se nedostala do play off.
Bohužel. Můžete mít super tým, ale když se to nesejde a není pak štěstí, tak to tak může takhle dopadnout.
Když pomineme play off. Čím to, že základní část byla pro Třebíč tak úspěšná?
Já to říkal už v několika rozhovorech. My jsme měli super partu v kabině. Každý bojoval za každého. Nevím, co třeba v Porubě bylo jinak. Ostatní týmy jsem nesledoval až tak podrobně. My měli mladý tým doplněný o zkušené hráče a bylo podle mě vidět, že jsme na ledě dokázali třeba otočit nepříznivé skóre z 0:2 v posledních minutách.
„My jsme měli super partu v kabině. Každý bojoval za každého."
Skoro jste vyhrál týmové bodování s 29 body. Jaký byl ten rok v Třebíči, kam jste se vrátil po třech letech?
Na začátku to bylo dobrý, ale prostřední část sezony nebyla podle mých představ. Mohlo to být lepší. Ale nějaké body jsem udělal. Možná kdybych jich měl víc, měli bychom více i těch týmových…
Vybral jste si Třebíč i kvůli tomu, že jste znal prostředí i trenéra Kamila Pokorného?
Bylo mi to řečeno v Brně po letní přípravě, že tam půjdu. Jak to bylo tři roky zpět, tak to bylo i v této sezoně. Šel jsem do známého prostředí a znal jsem některé hráče. Jsou tady moc super spoluhráči. Byl jsem rád, že jsem v takové partě mohl být.
Trenéra Pokorného znáte z Komety, kde byl asistentem. Jaký byl v roli hlavního kouče?
Záleželo na určitých částech hry. On měl něco zažitého z Brna a někteří kluci to zažité tak neměli. Někdy bylo složitější se domluvit. Nakonec se ale vždy našel nějaký kompromis, i proto hlavně první část vypadala tak, jak vypadala.
„Kdyby Kometa postoupila, tak bych šel možná s nimi trénovat jako roky dřív. Ale takhle skončila pro mě sezona definitivně."
Jste hráčem Komety, která ale už také vypadla. Byla šance, že byste se připojil k týmu a trénoval s Brnem?
Nakonec na to ani nedošlo. Vypadli jsme tak nějak stejně… Nevím, jak by to ani bylo. Kdyby Kometa postoupila, tak bych šel možná s nimi trénovat jako roky dřív. Ale takhle skončila pro mě sezona definitivně.
Loni jste hrál pouze 17 zápasů. Co přesně vám bylo?
Já jsem měl zlomenou ruku. Stalo se to podle mě ve čtvrtém zápase v prvním střídání. Dostával jsem puk na prostředek, pak mě trefil. Na dva měsíce jsem by mimo a bylo těžké se do toho dostat. Byl jsem ale rád, že mě pan Zábranský podržel a že jsem dostal ještě šanci. Věřil mi, že se do toho vrátím.
Foto: Alena Zapletalová
Předloni jste se účastnil juniorského šampionátu, který byl v Ostravě. Je to doposud váš největší úspěch?
V mé kariéře určitě ano. Každý si cení něčeho jiného. Může to být start za áčko v extralize nebo první lize. Je to meta, od které se chcete odrazit. Pro mě to bylo vyvrcholení juniorských reprezentací. Byl jsem moc rád, že jsem si tam mohl zahrát, navíc když to bylo v mé rodné Ostravě. Byla tam celá moje rodina, dostal jsem šanci a mohl jsem si tam zahrát.
Chytal za vás navíc Nick Malík. Tomu jste dal v té sezoně dva góly během pěti sekund v první lize…
Jo, pamatuju si na to. To jsou okamžiky, na které rád vzpomínám. Každý den se vám to nepodaří. V hlavě to mám a jsem za to moc rád. Někteří kluci, kteří jsou v Třebíči teď, tak v té sezoně u toho také byli. Byla tam i sranda v kabině kvůli tomu. (usmívá se)
Hecoval jste ho pak, jo?
Jasně, on si to také dobře pamatoval. (směje se)
Vojtěch Střondala vstřelil dvě branky během pěti vteřin
Kde budete hrát další sezonu?
Popravdě, já vůbec nevím, co bude dál. Mám ještě smlouvu v Brně na jeden rok. Chtěl bych tu šanci tam využít. Budu bojovat o smlouvu do budoucna a musím do toho dát všechno. Přes léto budu makat. Zatím ale nevím přesně, kde budu. Nedokážu to říct. Chtěl bych si zahrát ale za Kometu a být součástí toho týmu.
V Brně budou změny. Mluví se o příchodu trenéra Martina Pešouta. Mohlo by vám to pomoci?
Zatím jsem takhle nepřemýšlel. Třeba tam nějaká šance pro mě bude. Zatím to v hlavě ale nemám. Ještě je na to čas.
„Mám ještě smlouvu v Brně na jeden rok. Chtěl bych tu šanci tam využít."
Nepřemýšlel jste o zahraničí?
Ale jo, přemýšlel. Ovšem s rodiči asi šest let zpátky jsme si řekli, že bych to zkusil cestou tady v Česku. Myslím, že zatím to tak bude pokračovat.
A jaká země by vás do budoucna lákala?
Třeba Švýcarsko. To by bylo pěkné. Nebo se podívat do Německa. Variant je hodně, kde se hraje krásný hokej.
Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz
Ještě by mě zajímala jedna věc. Byl jste v Třebíči nejmenším hráčem?
Jojo, byl. (usmívá se)
A byl to v kariéře někdy problém?
Když si někdo vybírá hráče, tak by chtěl nejlépe ty urostlejší. Ale já jsem to podle mě vždy něčím kompenzoval. Snažil jsem se bruslit a dávat do toho hlavu. Každý je nějaký a záleží, jak se s tím poperete. Já jsem menší, tak se s tím musím poprat víc. Vyšší kluci ale mají zase jiné věci, na kterých musí pracovat. Takhle to je.
„Já jsem menší, tak se s tím musím poprat víc. Zatím jsem s tím větší problém neměl."
I když máte 170 centimetrů, tak na ledě záříte svou šikovností a s pukem si rozumíte.
Musím se pohybovat jinak a přemýšlet nad tím také odlišněji než větší hráči. Zatím jsem s tím větší problém neměl.
Na závěr: Jak budete trávit volno?
Měli jsme s klukama týmovou akci, ukončili jsme sezonu. Budu přemýšlet nad dovolenou, s klukama budu v kontaktu. S některými dokonce někam poletíme. Budu také chtít být doma, mockrát jsem tam nebyl. A přes léto si rád zajdu na inline hokej.
Na dovolenou tedy se spoluhráči z Třebíče?
Jo, co tady jsme věkově stejně. Dominik Sklenář, to je můj nejlepší kamarád. Pak třeba David Tureček a další kluci. Třeba se domluvíme a někam poletíme.
Foto: Markéta Křížová, hstrebic.cz
Share on Facebook
