Symbol slovenské udatnosti. Regenda si na ZOH udělal skvělé jméno
Foto: iihf.com
(PEKING, od našeho zpravodaje) Těžko najít jiného hráče, který by úspěch Slovenska na právě skončené olympiádě symbolizoval lépe.
Kdo z vás znal Pavla Regendu před turnajem?
Pokud ano, tak patříte opravdu k těm nejzarytějším hokejovým fanouškům.
Regenda hraje druhým rokem ve slovenské extralize za Michalovce. V probíhajícím ročníku se blýskl 32 body ve 35 zápasech, a i když chyběl ve slovenské sestavě pro srpnovou kvalifikaci, do Pekingu přece jen odletěl.
A vrátil se zpátky s medailí v batohu.
„Bylo to po té semifinálové prohře těžké, ale museli jsme to hodit za hlavu," vrací se k sobotnímu souboji o třetí místo se Švédskem. „Celý tým šel za jedním cílem. Věděli jsme, čeho chceme dosáhnout. Podali jsme fakt kolektivní výkon a ukázali jsme, co umíme. Porazit 4:0 Švédy, to je opravdu dobrý výsledek," usmál se.
„Doufám, že jsme lidem ukázali, že na to Slovensko má. A že i ne tak velký stát, jako jsme my, dokáže ve světě uspět," dodává dlouhovlasý forvard.
„Na začátku to přitom pro nás bylo náročné. KHL byla zastavená, v české lize taky měli nějaké problémy s koronavirem," vypráví o zvláštnostech přípravy.
„Podobné to bylo i u nás na Slovensku, takže jsme byli dlouho bez tréninků a bez zápasů. Někdo nehrál i měsíc, takže potom bylo náročné se do toho dostat. Museli jsme se trochu oťukat. Zápas od zápasu jsme se ale zlepšovali a teď to vyvrcholilo," raduje se Regenda.
„Doufám, že jsme lidem ukázali, že na to Slovensko má."
Právě on na turnaji skóroval jako poslední ze Slováků, výhru nad Švédskem pojistil gólem do prázdné branky.
V sedmi zápasech celkově získal čtyři body (1+3) a hlavně zaujal svou bojovností, rychlostí, dravostí, přímočarostí, zdravým sebevědomím, důrazem i agresivitou.
„Je to pro mě velká pocta, vždyť ani nominaci jsem nečekal," hlásí čerstvý bronzový medailista z olympiády.
„Jsem vděčný, že mě sem pozvali. Každé střídání jsem do toho dal všechno," popisuje. „Zápas co zápas naše pětka makala naplno. Doufám, že to bylo vidět. Snad jsme se odvděčili nejlépe, jak jsme mohli."
„Jsem vděčný, že mě sem pozvali. Každé střídání jsem do toho dal všechno."
„Nebyl to úplně můj první reprezentační turnaj, byl jsem už na Německém a Švýcarském poháru. Trenéři mě tedy trošku poznali," dodává. „Jsem rád, že mi tady dávali důvěru při hře pět, v oslabení i v přesilovce. Jsem mladý hráč, jsem za to opravdu vděčný a snažil jsem se to oplatit."
A taky že oplatil, měrou vrchovatou, jak by se řeklo...
Důležitost formace Pavla Regendy, po jehož boku se nejčastěji objevoval třinecký pracant Miloš Roman, vyzdvihl na tiskové konferenci i slovenský kouč Craig Ramsay: „Jejich lajna vdechla celému týmu život. Nikdy se nevzdají. A nikdy se nevzdal ani náš tým."
Jméno Regenda díky povedenému turnaji začíná rezonovat hokejovým prostředím. Je jasné, že o nabídky teď nebude mít nouzi. „Doufám, že to do další kariéry pomůže i mně," netají se po zisku historické medaile pro Slovensko sám Regenda.
Ve 22 letech patří k zástupcům nastupující generace slovenského hokeje. Zaujme i fyzickými parametry: měří 192 centimetrů a váží skoro metrák.
Slovenskou ligu přerostl svou výškou i výkonností. V minulosti prošel mládežnickými soutěžemi ve Švédsku a Finsku, třeba se tam vrátí. Po úžasném představení na olympiádě po něm ale možná hodí laso i někdo z KHL.
V Pekingu byl totiž vidět v každém zápase, jeho forma navíc s důležitostí zápasů gradovala. Asi nebude dávat dvacet gólů za sezonu, svým stylem ale může být platný pro kohokoliv.
„Doufám, že to do další kariéry pomůže i mně."
Regenda je takovým symbolem podceňovaného slovenského týmu, jehož většinu tvořili hokejisté z domácí soutěže a ze sousedního Česka. V play off ale Slováci vyřadil do té doby suverénní Američany, v boji o bronz jasně přehráli Švédy a zle potrápil i pozdější finské šampióny.
Nad Tatrou sa blýska na lepší časy! Se Slafkovským, Nemcem, Kňažkem, Dvorským, Mešárem, Chromiakem, Romanem, Regendou a dalšími. Vždyť i třeba takovému Petru Cehlárikovi je teprve šestadvacet...
Foto: iihf.com
Share on Facebook
