Olympiádu bychom si zasloužili, míní Vozák. Hráčkám poděkoval
Foto: PPR / Manuel Lopez, Swiss Ice Hockey Federation
(AROSA, od našeho zpravodaje) Za rok touto dobou budou v plném proudu olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu, kde ženský hokej oslaví dvacet let od svého zařazení do programu největší sportovní akce planety. Poprvé v historii chtěly na turnaj jet i Češky, ovšem zkušenější Švýcarky nakonec v kvalifikaci výhodu domácího prostředí proměnily v postup.
Složení účastníků mužského turnaje je jasné už od září, hokejová veřejnost teď bedlivě sleduje už „jenom“ to, zda na něj NHL přece jenom nepustí své hráče. Bez ohledu na výsledek diskusí bude tradičně sledovanější než ženský turnaj, který má své místo v kalendáři olympijských her teprve od roku 1998.
Osmička týmů něžného pohlaví, jež se za rok představí na Dálném východě, se uzavřela až nyní. Skupinu A si zahrají Spojené státy, Kanada, Finsko a Rusko, ve slabší skupině B se vedle Švédska představí hostitelská Jižní Korea a dva vítězové kvalifikačních turnajů – Japonsko a Švýcarsko.
Oba stoprocentně využili výhody domácího prostředí, pod vrcholky Alp padly naděje české reprezentace. Náš ženský hokej by si přitom za progres z posledních let olympiádu snad už konečně zasloužil. „Právě proto, že by si ji zasloužil, mě to mrzí dvojnásob. Myslím, že na mistrovství světa jsme předvedli dobrou práci. Teď se musíme připravit zase na to další, které nás čeká za měsíc a půl, a dokázat tam, že to přece jenom umíme,“ říká kouč Jiří Vozák. Možná dobře, že o to méně času zbývá na smutek z nevydařené tečky na turnaji v Arose.
„Je to velká škoda. Holky jsou zklamané, některé už možná hrály olympijskou kvalifikaci naposled, ale přijdou další. Je to zase výzva do budoucna. Určitě se na olympiádu chceme dostat,“ vykládá český lodivod.
Reprezentační mise se skládala ze tří stupínků. Češky zvládly první dva, když si podle očekávání poradily s Norskem i Dánskem. Do klíčové bitvy se Švýcarskem vstoupily na výbornou a všechno se zdálo být na dobré cestě. „První třetinu jsme vyhráli 1:0, sehráli jsme ji hodně dobře. Jenže pak rozhodly dvě švýcarské přesilovky ve druhé třetině. Přitom jsme se na ně snažili připravovat,“ hlásí Vozák ke stěžejním fázím zápasu.
Národní tým mohl alespoň udržet stav 1:1 do druhé pauzy, ale gól Švýcarek 18 sekund před sirénou dodal domácímu týmu hodně sebevědomí. „Určitě nám to nepřidalo. Holky se pak snažily, bojovaly, nedá se jim vytknout ani popel. Ale nepřinášelo to kýžený výsledek. Když už jsme se do tlaku dostali, nebyl to tak drtivý tlak, jaký jsme chtěli.“ Po třetí švýcarské brance trefila Simona Studentová tyč, závěr si vyhradila švýcarská gólmanka Florence Schellingová, která nepustila Češky k obratu.
Zkušenosti přece jenom hovořily pro domácí tým, jeho kádr byl průměrně o dva roky starší než ten český. „Hráčkám jsem poděkoval za bojovnost. Řekl jsem, že vyhrát může pouze jeden. Je to škoda, ale poděkovali jsme jim,“ opakuje trenér Jiří Vozák.
Švýcarky nyní přidaly k olympijským účastem z let 2006, 2010 a 2014 čtvrtý zápis v řadě. Za rok budou v Pchjogčchangu doufat v opakování šokujícího bronzu ze Soči, naopak česká reprezentace zůstane doma.
K tomu si v následujících měsících počká na verdikt, jak to bude v olympijském roce vypadat s konáním mistrovství světa. Naposledy se šampionáty od divize IA níž výjimečně hrály, a to díky tomu, že složení elitní skupiny se shodovalo s osmičkou týmů na olympiádě. To tentokrát vzhledem k účasti Jižní Koreje rozhodně platit nebude.
Share on Facebook
