Klikorka o odchodu z Kladna: Hodně to ve mně vře! Nechápu, spálil jsem se...
Karel Klikorka
|
Foto: Karel Švec, hc-slavia.cz
V očích mu pořád svítí otazníky. Obránce Karel Klikorka měl po průlomové sezoně usilovat o stálé místo v extralize, zkusit se vklínit do základní sestavy Kladna. Realita? Vzájemné vazby se už během podzimu kompletně přetrhaly. Zejména na tohle téma se rozpovídal v otevřeném rozhovoru pro Hokej.cz.
Od začátku měsíce jste nastálo zpátky ve Slavii, která vám nabídla nový dvouletý kontrakt. Vylíčíte celou situaci z vašeho pohledu?
Není to pro mě krok zpátky. Jsem rád, že mi Slavia pomohla se dostat z hodně nepříjemné situace, prožil jsem špatné období. Klubu jsem moc vděčný – děkuju trenérům i majitelům. Vážím si toho.
Tušíte, proč to v Kladně nevyšlo? Ještě v květnu z klubu zaznívaly hlasy, že se můžete stát nadstandardním extraligovým bekem.
Zaprvé bych chtěl zmínit, že jsem na extraligovou úroveň byl připravený na sto procent. Do tréninků jsem dával všechno, obětoval jsem tomu hrozně moc. Tím nechci říct, že ty roky předtím ne, ale v létě jsem se důrazně zaměřil na to, abych se zlepšil. Všechno bylo fajn, ale pak jsem se asi nějak nezalíbil jednomu trenérovi, který mě chtěl vystrnadit pryč. Kdybych toho odehrál víc, tak bych třeba pochopil, že si za to můžu sám. Šanci jsem bohužel nedostal, pak to bylo dost nepříjemné. Stalo se tam spoustu věcí.
„Asi jsem se nějak nezalíbil jednomu trenérovi, který mě chtěl vystrnadit pryč.“
Předpokládam, že na psychiku to musela být obrovská rána. Zvlášť když si vás Rytíři vyhlédli, projevili zájem, přivedli jako hráče s potenciálem...
O to je to horší. Minulý rok jsem tam byl na tři zápasy, všechno bylo fajn. I kvůli tomu jsem se rozhodl ten krok udělat, protože jsem cítil, že se mnou chtějí pracovat. Oddřel jsem celé léto, makal jsem navíc, věnoval jsem se stravě nebo spánku. Budete se muset zeptat někoho jiného, já na to absolutně nedokážu odpovědět. Bohužel jsem narazil na někoho, kdo mi chtěl házet klacky pod nohy.
A nakonec z toho bylo jen pět utkání s minimálním ice timem.
Doteď to nechápu, chápat to nikdy nebudu. Byl jsem tam přivedený na tři roky a počítal jsem s tím, že se mnou budou chtít pracovat. Už to chci uzavřít, hrabat se v tom ničemu nepomůže.
Karel Klikorka | Foto: Markéta Křížová, hc-slavia.cz
Trenéři nebo lidé z managementu vám to nijak nezdůvodnili?
V tomhle směru se mnou nikdo nekomunikoval, absolutně vůbec. Nechci vytahovat nějaké věci, to se nedělá, ale… Stal se i takový incident, kdy mi za celý den nebylo od nikoho řečeno, že bych neměl nastoupit a po prvním střídání v první formaci, když jsem přijel z ledu, tak jsem se dozvěděl, že jsem tam vůbec neměl být. (hořký úsměv) Až takové věci se tam děly. Spoustu z nich si chci nechat pro sebe, protože se to nehodí. Hodně to ve mně vře.
Ale jak říkáte – nejlepší bude uplatnit pořekadlo co tě nezabije, to tě posílí...
Určitě, to je jasný. Nejvíc mě mrzí, že jsem se spálil sám od sebe u někoho, o kom jsem si myslel, že je férový člověk. Co mi to dalo? Určitě to, že jsem zase nakoukl nahoru a zjistil určité věci, na kterých mám pracovat. Poznal jsem skvělé hráče s nádhernými kariérami. Měl jsem čest trénovat večer s Jaromírem Jágrem… Toho si budu vždycky vážit a vzpomínat na to jen v dobrém.
„Zase jsem nakoukl nahoru a zjistil určité věci, na kterých mám pracovat.“
Změní se do budoucna i vaše uvažování? Myslím to tak, jestli v tomhle ohledu budete opatrnější a každé rozhodnutí třikrát promyslíte.
Samozřejmě ano. Ale teď to vůbec nebudu řešit, tohle se stalo a nic s tím neudělám. Mám smlouvu na dva roky tady na Slavii, chci jí pomoct nahoru.
Co jste při anabázi v Kladně zjistil o vaší hře?
Všichni furt zmiňují bruslení. To je jedna z věcí, na kterých se snažím pracovat, aby bylo na úrovni, co bych si představoval. Myslím, že jsem to hodně zlepšil. Dál osobní souboje v obranném pásmu, blokování střel a takové věci. To je v extralize důležité. Jsem strašně rád, že jsem prošel tím tréninkovým procesem a viděl to. Na Kladně se tvrdě makalo.
Napumpovat do sebe ztracené sebevědomí nejspíš chvíli potrvá. Nebo už se vám to po comebacku do Slavie podařilo?
Když jsem sem přišel, tak jsem byl strašně vděčný, že jsem dostal velký prostor a vrátil se na přesilovku. Pro mojí hru je to hrozně důležité, abych hodně chodil na led. Pendlování mezi Kladnem a Slavií nebylo jednoduché, protože když jsem se vracel, tak jsem tam měl další těžké tréninky. Bylo to hodně náročné fyzicky i psychicky. Už jsem tady měsíc a jsem strašně šťastný. Jsou tady super lidi.
„Kdo to zažil, tak ví, že to není nic snadného.“
Klub ve středu úspěšně vykročil do nové kapitoly pod trenérem Alešem Totterem. Triumfu nad silným Prostějovem si musíte hodně cenit.
Je to tak, hrozná úleva. Potřebovali jsme se od něčeho odpíchnout, proher už bylo dost. Jsem strašně šťastný za všechny, za trenéry i za nás. Skvělá výhra, musíme se od ní odrazit dál.
Jak náročné byly pro tým uplynulé týdny?
Kdo to zažil, tak ví, že to není nic snadného. Jakmile se to na sebe začne kupit, tak se z toho leze hrozně těžko ven. Teď přišly nějaké změny a my musíme pracovat tak, abychom šli tabulkou nahoru.
Share on Facebook
