Vsetínský beton? Pod to se podepíšu, ale proč by hráli jinak, říká Roubal

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Plzeňští junioři narazili ve čtvrtfinále play off DHL Extraligy na Vsetín, který uloupil na západě Čech jednu výhru. Indiány ve druhém střetnutí série spasil Josef Roubal, jenž i přes prostoje před svým samostatným nájezdem proměnil a srovnal na 1:1.

HokejkaTV

Po dvou utkáních je série vyrovnaná. Odpovídá to i dění na ledě?
Je to zasloužené a férové. Věděli jsme z nadstavby, že Vsetín je kvalitní mužstvo, které dobře brání. První zápas v play off jsme prohráli, takže byla povinnost druhý vyhrát, i když jsme skoro celou dobu prohrávali. Povedlo se nám srovnat, což je rozhodně lepší než prohrávat o dva body.

Pomohlo vám, že jste Vsetín potkali ve čtyřčlenné skupině o play off i v jejím posledním kole?
Je výhoda, že s nimi máme více zápasů za sebou, protože víme, jak se dostat přes jejich obranu středního pásma. Je to pro nás teď jednoduší než v případě, kdy bychom hráli s někým jiným a pak šli na Vsetín.

Úvodní utkání jste v samotném závěru ztratili. Co rozhodlo?
Celý zápas jsme vedli 1:0, ale pak jsme dostali během tří minut dva góly. Udělali jsme ke konci dvě zbytečné a hloupé chyby, kvůli kterým nám Vsetín stav zápasu otočil. Pak se zatáhl a ukázal, že má hodně dobře propracovanou obranu. Neměli jsm, jak se dostat k nim do pásma.

Ukázal se tedy takzvaný „vsetínský beton“? Hlavně potom v odvetě...
Pod to se podepíšu. Vsetínu stačí dát jeden gól a pak jsou hráči schopní celý zápas jenom vyhazovat puky do středního pásma. Brání, blokují střely a předvádí zodpovědný výkon. Nějaké týmy to tak musí dělat, když nemůžou hrát tolik technický hokej. Když to mají ale takhle skvěle propracované, byli by sami proti sobě, kdyby hráli něco jiného. Když jim to vychází, je to pro ně jenom dobře.

Na výhru v obou zápasech stačily dvě branky. Myslíte, že série bude ve stejném duchu i pokračovat?
Už když jsem zjistil, že budeme mít v play off Vsetín, říkal jsem doma i v šatně, že všechny zápasy budou končit rozdílem gólu. Ale doufám, že nějaký zápas bude o více gólech, aby i lidi, kteří se ve Vsetíně určitě přijdou podívat, viděli třeba pět branek.

Proti jsou ale brankáři…
Oba dva gólmani chytají výborně. Ze hry se nám podařilo jejich brankáře překonat jenom dvakrát. Chytá výborně, několikrát jsme si na něm vylámali zuby, i když jsme měli prázdnou bránu, protože nám to chytil hokejkou. Doufám, že se nám to podaří zlomit, abychom se mohli radovat z větší výhry než 1:0 nebo 2:1 a podobně.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Druhé domácí utkání se vám osobně hodně povedlo. Jak jste spokojený?
Užil jsem si ho hodně, protože první zápas jsem spíš protrpěl. Sám nevím, proč to tak bylo. Na začátku jsme se spíše oťukávali, všichni čekali, kdo co udělá. I jako tým jsme neměli pořádně pohyb, bylo to takové v křeči. Napodruhé mi to sedlo, dostal jsem takovou tu lehkost a jsem rád, že jsem přispěl k výhře.

Pak jste rozhodl samostatné nájezdy. S čím jste na Davida Sachra vyrukoval?
Když mi trenér řekl, že pojedu nájezd, přesně jsem věděl, co udělám. Trošku jsem se tam dostal do nervozity, protože už jsem měl jet, ale vsetínský trenér začal něco řvát ze střídačky. Pak jsem asi minutu nebo dvě kroužil ve středním pásmu, než se domluví. Tam jsem se trochu rozklepal. U nájezdu jsem si najel z levé strany, naznačil jsem střelu a poslal jsem puk pod vyrážečku. Byl to jeden z nejdůležitějších gólů v sezoně.

Pro vás tedy čekání kvůli nejasnostem moc příjemné nebylo?
Náš trenér určí hráče těsně před nájezdem, aby se při čekání nestihl dostat do nějaké nervozity. Pošle ho ze střídačky, odjede si nájezd a vrátí se střídačku. U mě to bylo jiné, šel jsem na led a dvě minuty tam kroužil a koukal, jak se rozhodčí hádá s trenérem. Pak jsem jel nájezd, ale naštěstí to klaplo.

Jaké jsou vaše další týmové cíle?
Chceme vyhrát aspoň jeden zápas, abychom se vrátili zpátky domů. Rádi bychom vyhráli hned první, a kdybychom v neděli měli možnost ukončit sérii, necháme na ledě všechno. Prvním krokem je postoupit přes Vsetín. Když se nám to podaří, trenér říkal, že máme jasnou medaili, a to je náš cíl. Chceme mít medaili a čím lepší, tím radši budeme.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej

Značnou část sezony jste hrál v Klatovech druhou ligu. Jak moc nabité zkušenosti využíváte?
Hondě mi to pomohlo, protože to byla první sezona mezi muži. Připravil jsem se na osobní souboje, což se mi proti Vsetínu hodně hodí. Celkově jsem okusil rychlejší hokej, i když je juniorka srovnatelná, ale ne stejná. Hrál jsem tam hodně, protože tam trénuje Michal Straka, a ten mi dával hodně prostoru v přesilovkách i v oslabeních.

V čem jsou největší podobnosti a rozdíly mezi třetí nejvyšší soutěží seniorů a juniorskou extraligou?
Nejpodobnější je to v náboji, je v nich hodně důrazu. Velký rozdíl je v taktice. S Klatovy jsme vypadli s Kolínem, který byl takticky hodně vyspělý. V základní části jsme ho dvakrát porazili, ale do play off přišel úplně jiný tým. Neudělali jsme proti nim vůbec nic, přehrávali nás. V juniorce je to chaos, i když Vsetín má propracovanou obranu.

Odbyl jste si i debut v Tipsport extralize. Jak jste si utkání proti Chomutovu užil?
Byl jsem moc rád, že jsem mohl být v kabině, ale odehrál jsem jenom dvě střídání. Právě v tom druhém jsem ve středním pásmu po prohraném buly neuhlídal centra, srazil jsem se s panem rozhodčím a z pokračující akce jsme dostali gól. Byla to smolná shoda náhod. Z tohoto pohledu jsem si to moc neužil. Doufám, že dostanu další příležitost, abych to napravil a ukázal, že na to mám.

Share on Google+

RSS | Kontakt | Podmínky užití | Reklama - Provozovatel BPA sport marketing a.s. ve spolupráci s eSports.cz, s.r.o.

ISSN 1214-5718 | dotazy na redakci: redakce@hokej.cz, obchod/reklama: obchod@hokej.cz, technický provoz: webmaster@hokej.cz