Oslavenec Varaďa se neubránil slzám. Je to euforie! září po třetím titulu
Foto: hcocelari.cz
Páté finálové střetnutí přineslo radostné pocity euforie třineckým Ocelářům, kteří díky vítězství 3:0 nad Libercem získali třetí mistrovský titul v dějinách klubu. Z pozice hlavního trenéra měl na zlatém triumfu znovu naprosto zásadní podíl hlavní kouč Václav Varaďa.
Co bylo podle vás rozhodujícím faktorem?
Vstoupili jsme do utkání velmi dobře, bylo na nás vidět, že jsme byli lepším týmem. Od začátku jsme si vytvářeli šance a Liberec čekal, co s nimi uděláme. Nepodařila se nám vstřelit branka, malinko se hra srovnala, my si však počkali na naši šanci. Ve druhé části jsme byli trošku nervóznější, ale šli jsme si za tím a podali velmi dobrý výkon. Na Liberci bylo vidět, že mu chyběli klíčoví hráči, kteří by třeba udělali rozdíl. Chci jim poděkovat za dobrou sérii, pochválit je a pogratulovat za druhé místo. A vyzdvihl bych náš tým, který si za vítězstvím šel.
Oceláři mají pohár nad hlavou! Takhle se radovali po posledním zápase
Jaký to je pocit vyhrát už třetí titul?
Euforie! Po vstřelených brankách emoce vyběhly, snažil jsem se krotit. Když dělá trenér nějaký humbuk, přenáší se to na hráče. Kluci trpělivě čekali na své příležitosti, měli jich dost. Utkání číslo čtyři, kdy dal branku Matěj Stránský, rozhodlo tuhle sérii.
Byly vidět i slzy dojetí...
Je to neskutečný okamžik. Spousta dřiny, která se skrývá za tím, že můžeme zvednout pohár. Celou sezonu jsme dokazovali, že hrajeme dobrý hokej. Taky se nám vyhýbala vážnější zranění. To nám pomohlo. I my jsme si prošli, hlavně ke konci základní části, obrovskou tragédií s Petrem Vránou. On byl ten faktor, který pomohl k titulu. Vrátil se ve skvělé formě, dal týmu jistotu, i když to neměl jednoduché a nebude to mít jednoduché v příštích měsících.
Bílí Tygři mají stříbro. Třinečtí fans je ocenili skandováním
V play off se znovu ukázalo, jak je Petr Vrána klíčová osobnost a tahoun týmu...
Kdyby přišel a herně se trápil a my na něm viděli, že to herně nejde, tak by to možná bylo kontraproduktivní. Hrál ovšem skvěle, pomohl našim hráčům a tahal je. Hlavně první útok. Ten tahal neskutečně a těm ostatním dodával sebedůvěru.
Oslavit titul v den 45. narozenin je opravdu pohádkový příběh...
Neskutečné. Vzpomínali jsme na páté utkání dva roky zpátky, kdy Ondra Kovařčík v Liberci vystřelil výhru v prodloužení. Vychází to tak. Samozřejmě to není věčné, je to sport. Věřím, že vždycky uděláme maximum pro to, abychom více vyhrávali.
Mistři! znělo Werk Arenou. Dojatí Oceláři převzali Masarykův pohár
Kdy to bylo v rámci vyřazovací části nejsložitější?
Určitě v semifinálové sérii s Mladou Boleslaví. To bylo velmi vyrovnané, Boleslav hrála velmi dobře. Museli jsme upravit taktiku ze základní části, kdy jsme se snažili být hodně aktivní. A prohráli jsme všechna utkání. Vsadili jsme na poctivou defenzivu, byli jsme nepříjemní. Myslím, že tahle série nám vzala hodně sil. Kometa v té první možná byla unavená po těžké sérii s Vítkovicemi. Na každého soupeře jsme vymysleli, co funguje. Hráči musejí chtít to dodržovat. Ve většině utkání jsme byli lepším týmem.
V čem tkví síla mistrovského kádru?
Dostali jsme tady hráče, kteří tahají jako jeden muž. Charakterově jsou na tom opravdu velmi dobře. Věřím tomu, že jsem klukům ukázal cestu, jak se neustále zlepšovat. A druhá věc – jak chtít neustále vyhrávat a udělat pro to maximum. I když se něco nepodařilo, kluci se přes to přenesli a byli schopni zase najít sílu se vrátit na vítěznou cestu, která nám pomohla v této sezoně.
Share on Facebook
